Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptský prezident ustoupil a zrušil svůj dekret na neomezenou moc

  8:39aktualizováno  22:15
Egyptský prezident Muhammad Mursí v sobotu zrušil kontroverzní dekret, kterým si přisvojil mimořádné pravomoci. Ustoupil tak tlaku opozice, nicméně výnos svůj hlavní účel už splnil - umožnil schválení návrhu nové ústavy, upozornil The Washington Post. Referendum o konstituci se bude konat podle plánu 15. prosince. Opozice plánuje na úterý další demonstrace.

Graffitti znázorňující Muhammada Mursího na venkovní zdi prezidentského paláce v Káhiře (8. prosince 2012) | foto: AP

Sporný výnos z 22. listopadu Mursímu přiznával pravomoci na úkor parlamentu a soudní moci. Tím si zajistil prakticky neomezenou moc na několika frontách. Všechny své dekrety označil za nezrušitelně, a to i zpětně. Justice navíc nesměla rozhodovat o legitimitě parlamentu, případně ho rozpustit.

To spolu se schválením návrhu narychlo sepsané nové ústavy vyvolalo politickou krizi v zemi a v ulicích měst největší demonstrace od svržení někdejšího vládce země Husního Mubaraka, Mursího krok vyvolal obavy, že se země vrací k diktatuře. Při protestech zemřelo 7 lidí, stovky jsou zraněny.

Prezident, který vzešel z vládnoucího Muslimského bratrstva, tak čelil obrovskému tlaku. Minulý týden ho vyzvali i učenci z univerzity Al-Azhar, která je autoritou pro muslimy po celém světě, aby platnost dekretu pozastavil a začal s odpůrci jednat.

Dekret nahradí nový výnos, už bez omezení justice

V sobotu se do krize vložila egyptská armáda, která je jednou z nejmocnějších institucí v zemi a po Mubarakově pádu Egypt po nějaký čas řídila. "Dialog je nejlepší a jediná cesta k dosažení shody. Opak nás přivede do temného tunelu, který skončí katastrofou, a to je něco, co nedovolíme," uvedlo vojsko v prohlášení.

Mursí v sobotu připustil ochotu k pozměnění kritizovaného ustanovení a zahájil "národní dialog", jehož se účastnili i někteří členové opozice. Na závěr jednání jeho poradce  Muhammad Sálim Avá oznámil, že se dekret anuluje. "Ústavní dekret je od této chvíle zrušen," prohlásil Avá.

Fotogalerie

Zrušený dekret by měl nahradit nový výnos, v němž už nebude nejvíce sporné ustanovení, tedy omezení soudní moci. Místo něj ale dokument obsahuje článek, podle kterého mají být "ústavní prohlášení včetně tohoto prohlášení" chráněna před soudním přezkoumáním, podotkla ČTK.

Zrušení dekretu tak sice vyhovělo požadavku opozice, ale výnos už svůj hlavní účel splnil, podotýká list The Washington Post s tím, že umožnil schválení návrhu narychlo sepsané (a opozici kritizované) nové ústavy. Výnos totiž neumožňoval soudcům rozpustit ani ústavodárné shromáždění, které konstituci vytvořilo.

Opozice (liberálové, křesťané a levice) její vytváření bojkotovala a kritizuje, že si ji islamisté, kteří ve shromáždění převládají, vytvořili ke svému obrazu. Nová ústava podle nich posiluje roli islámu v politice i společnosti a oslabuje práva žen.

Referendum o ní se ale bude navzdory zrušení dekretu konat podle původního plánu, a to 15. prosince. Podle Muhammada Sálima Avá prezident nemá pravomoc plebiscit odložit. Mursí ale chce, aby opozice navrhla změny v nové ústavě, řekl Avá.

Je to ústupek, ale skončí politická krize?

Otázkou je, zda Mursího krok uklidní rozjitřenou situaci v Egyptě. Zpravodaj televize BBC v Káhiře označil Mursího krok za první větší známku kompromisu, nicméně politická krize v zemi tím podle něj nekončí. Opozice požadovala nejen zrušení dekretu, ale také odložení nové ústavy.

Zpravodajka televize Al-Džazíra z Káhiry uvedla, že zrušení dekretu je "velkým pokrokem", ale pro opozici to podle ní může být jen polovičatý výsledek vzhledem k jejím požadavkům. "Velkou otázkou nyní je, jak opozice odpoví," uvedla Sherine Tadrosová.

"Můj první pocit je, že je to částečný a nedostatečný krok. Opakovaně jsme řekli, že mezi našimi hlavními požadavky je odložení referenda," reagoval mluvčí opoziční Fronty národní záchrany husejn Abdel Ghání. Další opoziční skupina, Hnutí 6. dubna, označilo krok za "politický manévr s cílem podvést lid" a vyzvalo k dalším demonstracím. Další protesty by se měly konat v úterý.

Mursí se prý také chystá udělit armádě větší pravomoci, aby mohla společně s policií zatýkat civilisty, a udržet tak v ulicích pořádek až do referenda a případně až do příštích parlamentních voleb. Armáda sice tvrdí, že se nestaví na žádnou z rozhádaných stran, které de facto rozdělily Egypt na islamisty podporující Mursího a příznivce opozice, ale někteří analytici upozorňují na opak.

Poslední dění by podle nich mohlo signalizovat, že by se mohla postavit na stranu Mursího a jeho Muslimského bratrstva, píše The Washington Post. "Jediné, o co se armáda stará, je zajistit si privilegia," míní ředitelka egyptské pobočky organizace Human Rights Watch Heba Morajefová. Nové pravomoci pro armádu podle ní umožní Mursímu povolat vojsko, kdykoli to bude potřebovat. "Je to vlastně další důkaz toho, že Mursí a armáda pravděpodobně budou spolupracovat, i když mohou existovat hranice toho, co je armáda ochotna udělat."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je na 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer pak...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.