Barmská vláda doufá, že nařízení, které vydala minulý týden pomůže zmírnit násilí v Rakhinském státě na severozápadě Barmy, kde stále sílí napětí mezi většinovými buddhistickými Rakhiny a menším muslimským etnikem Rohingyů.
Rohingyové v BarměPřevážně buddhistická Barma nezahrnuje Rohingy mezi 135 etnik, která na svém území vede. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše a odmítá jim dát občanství. Bangladéš však oponuje tím, že Rohingyové žijí v Barmě už po staletí a občanství by měli dostat. Muslimové tvoří 4 procenta z 60milionové populace Barmy. |
Vláda se domnívá, že problémy mezi nimi způsobuje právě velký populační růst Rohingyů. Rozhodla se proto změnit rodinnou politiku pro obyvatele dvou rakhinských měst blízko hranic s Bangladéší, Buthidaungu a Maundawu, která jsou z 95 procent muslimská. Informoval o tom server guardian.co.uk.
"Jedním z faktorů, který rozpoutává napětí mezi rakhinskou veřejností, je strach Rakhinů vyplývající z rychle se zvyšujícího populačního růstu Rohingyů, které vnímají jako vážnou hrozbu," uvedla vláda ve právě minulý měsíc. Komise také doporučila zdvojnásobit počet bezpečnostních sil v regionech, kde vypuká násilí.
"Populační růst Rohingyů je desetkrát vyšší než u buddhistů. Je to součást nové politiky," řekl mluvčí Rakhinského státu Win Myaing. Komise také v těchto městech plánuje zakázat mnohoženství. Myaing informoval, že vláda ještě přesně nespecifikovala, jak bude dodržování nových pravidel kontrolovat a vymáhat. V jiných částech muslimské oblasti než v Rakhinu zatím nařízena není.
Doživotí za vraždu buddhistického mnicha
Vyřešit tento spor bude pro prezidenta Thein Seina a jeho reformistickou vládu tvrdý oříšek. Otevřela se sice politické i ekonomické liberalizaci a snaží se reformovat zemi, kterou půl století ovládala vojenská junta, ale hlasy někdejší světoznámé disidentky Aun-schan Su ťij, jež muslimskou komunitu brání, se snaží upozadit.
Rohingyové jsou jednou z nejvíce pronásledovaných etnických menšin na světě. Rakhinský stát ovládlo v červnu loňského roku etnické násilí, které spustily zvěsti o znásilnění buddhistické dívky třemi muslimskými mladíky. Buddhisté z většinového etnika Rakhinů v odvetě vytáhli z autobusu a ubili deset Rohingyů.
Muslimové souzení za vraždu |
Přístav Sittwe a oblasti u hranic s Bangladéšem se pak na několik dní ponořily do krvavé spirály vraždění, rabování a žhářství. Oficiální statistiky hovoří o 87 mrtvých, ale podle jiných odhadů zahynuly až stovky osob.
Na vině byli jak Rakhinové, tak Rohingyové. Jenže zatímco buddhisté se zanedlouho vrátili do svých domovů, desetitisíce muslimů stále přežívají v bídných podmínkách uprchlických táborů. A objevila se podezření, že barmská vláda střety využívá k tomu, aby se neoblíbeného etnika úplně zbavila (více čtěte zde).
Od té doby se nepokoje nedaří uklidnit. Barmský soud tento týden poslal na doživotí do vězení muslima za podíl na zabití buddhistického mnicha při březnových nábožensky motivovaných střetech v centrální části země. Šest dalších vyznavačů islámu dostalo nižší tresty.
Násilnosti ve městě Meittchila rozpoutala 20. března hádka ve zlatnictví, při níž muslimský majitel obchodu podle svědků uštědřil políček zákaznici - buddhistce. Buddhistický dav vzápětí obchod zdemoloval. Později týž den čtyři muslimové zabili buddhistického mnicha a buddhisté zahájili odvetné tažení ulicemi města.
V průběhu následujících tří dnů přišlo při nepokojích o život nejméně 43 lidí, 86 utrpělo zranění a téměř 13 000 muslimů v obavách opustilo své domovy, které byly z velké části vypáleny.
