Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Anglické“ nepokoje hrozí i v českých romských ghettech, míní experti

  17:41aktualizováno  17:41
Podobné násilnosti, které v posledních dnech sužují anglická města, se mohou objevit i v Česku. Podle některých odborníků hrozí v sociálně vyloučených lokalitách obývaných převážně Romy.

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Něco takového může přijít i do Česka. Situace je taková, že je tady napětí, obavy a strach. A je jen otázka času, kdy to bouchne," míní romský aktivista Ivan Veselý ze sdružení Dženo. Násilnosti podle jeho názoru může spustit rasové napadení či důsledky vládních reforem.

Nepokoje nevylučuje ani ředitelka odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Jitka Gjuričová. "Můžou nastat, když stát nebude vyvíjet skutečně masivní intervence, aby lidé nezůstali v sociálně vyloučených lokalitách a měli šanci dostat se do běžné společnosti," uvádí.

Sociolog Ivan Gabal, jehož tým před pěti lety ghetta zmapoval, upozorňuje, že se sociální vyloučení v Česku prohlubuje a mezigeneračně přenáší. Pokud by stát přestřihl sociální síť, mohla by se následně situace vyhrotit. Nepokoje je však podle něj těžké předvídat.

Snižování sociálních dávek považuje za rozbušku možných násilností i Marie Gailová, ředitelka sdružení Romodrom, které lidem v ghettech pomáhá. "Nemyslím si, že by to tady bylo ve velkém, ale až ženské nebudou mít co dát do hrnce, tak by to mohlo nastat. Když vás zaženou do kouta a nic nemáte, tak to člověka hází do deprese a agresivity. Samozřejmě je to i jejich vina, ale potřebují pomoc," tvrdí.

Gailová za velký problém považuje, že ve vyloučených lokalitách roste generace, která neví, co je to práce. "Zejména ve velkých ghettech v severních Čechách a na severní Moravě je první generace kluků a holek, kteří vyrostli v prostředí, kde neviděli nikoho pracovat," souhlasí Gabal. Politici se podle něj k těmto problémům otáčí zády.

Vládní expertka britský scénář v Česku nepředpokládá

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková naopak soudí, že v nejbližší době k britskému scénáři v Česku nedojde a rozhodně prý ne v takovém měřítku. "Nicméně je bohužel pravda, že řadu předpokladů, které byly naplněny v Británii, můžeme nalézt i v některých českých sociálně vyloučených lokalitách," uvádí. 

Ve 26 chudinských čtvrtích pomáhá lidem s bydlením, vzděláním či zaměstnáním Agentura pro sociální začleňování, která spadá právě do působnosti Šimůnkové. Zmocněnkyně však upozorňuje, že po desetiletí hromaděné problémy nelze vyřešit přes noc. 

Nepokoje v českých městech neočekává ani antropolog Ladislav Toušek ze Západočeské univerzity v Plzni, který se problematikou sociálního vyloučení zabývá. "Pochybuji o tom. Situace je výrazně odlišná. České lokality jsou výrazně menší a nejsou tolik izolované. Lokality v Anglii jsou daleko rozsáhlejší a svým způsobem jsou to světy samy pro sebe, které mají vlastní lokální ekonomiky," míní.

V úle může zahučet, ale včely nevyletí, myslí si pracovník Člověka v tísni

Vznik násilností nepředpokládá ani Jan Černý, ředitel programů sociální integrace organizace Člověk v tísni. "Stačí sice pár excesů, někam vletí pár lahví a úl začne hučet. Nemyslím si, že by to mohlo přerůst do té míry, že roj včel vyletí a někoho pobodá," říká. Zmiňuje ale, že romskou menšinu pojí silný pocit sounáležitosti a její členové velmi citlivě vnímají příkoří, které se někomu děje třeba na druhém konci republiky.

V ghettech a jejich okolí prý dochází k drobné kriminalitě, bitkám a srocením, ale nestojí za nimi takové emoce jako nyní za kanálem La Manche. "Vybavuji si, že před dvěma lety v ústeckých Předlicích stály na jedné ulici proti sobě desítky lidí s klacky. Jednalo se ale o spory dvou klanů," dodává Černý. 

Podle šéfky ministerského odboru Gjuričové nepokoje v anglických městech způsobila především frustrace potomků imigrantů, kteří nemají rovnocenné postavení. "Jsem přesvědčená, že Velká Británie rezignovala na masivní snahy integrovat tyto lidi do společnosti. Je to ale typické obecně pro západní společnosti, že se tito lidé velmi těžko dostávají z nižší třídy do vyšší," uvádí odbornice. 

Mladým výtržníkům podle ní chybí v jejich rodinách pozitivní vzory. Situaci by prý zlepšily především úpravy vzdělávacího systému.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.