Zdá se, že Švejnar může jen těžko získat dostatečné množství hlasů.

Zdá se, že Švejnar může jen těžko získat dostatečné množství hlasů. | foto: iDNES.cz

Nepodceňujeme Švejnara? A není to vlastně jedno?

  • 1
Předpovídám hrozně rád. A jak se potom ješitně biji v prsa, když mi líčení budoucnosti vyjde... Mno. Problém je, že mi (jako každému) některé předpovědi vyjdou a jiné ne (ještěže si to aspoň přiznám). V obavě před omylem nechci předvídat, jak dopadne volba českého prezidenta.

Vím, zní to zvláštně: situace ekonoma Jana Švejnara, teď už oficiálního soupeře Václava Klause, vyhlíží zle. Zdá se, že Švejnar může jen těžko získat dostatečné množství hlasů.

Jenže nemluvilo se před pěti lety o tom, že Klausovy šance na zvolení prezidentem jsou také málo pravděpodobné? Tuto námitku vznesl jeden kolega na nedávné redakční poradě.

Uprostřed překřikování, proč Švejnar nemá šanci, pronesl něco ve smyslu: jo před pěti lety jsme také všichni říkali, že Klaus se na Hrad nedostane ani náhodou, a pak...

Což je správný postřeh, protože těch, kteří si po prohraných sněmovních volbách troufli pomýšlet na Klausovo druhé politické zmrtvýchvstání (první přišlo po Sarajevu a volbách v roce 1998), bylo opravdu málo – já mezi ty prozíravé také nepatřil.

Zajisté jde jen o přirovnání. Švejnar určitě postrádá to, z čeho se před pěti lety těšil Klaus a co se tehdy podceňovalo: totiž efektivní podporu a zázemí strany, ODS.

Švejnar nemá další výhodu, kterou měl Klaus: nestojí proti němu tehdejší matláci – v tomto směru se Mirek Topolánek zdá (snad) schopnější. Na druhé straně je Švejnarova pozice podobná té někdejší Klausově v tom, že ho část lidí podceňuje.

Zákulisně dojednávaná parlamentní volba je přitom mnohem méně vyzpytatelná, než by byla přímá volba občany; překvapení je tak více pravděpodobné.

Klausovy orgie
Nemohu si však pomoci, celkově mi blížící se prezidentská volba přijde méně zásadní a vzrušující než před lety. Klausovo vládnutí totiž ukázalo, jak málo dnes hlava státu určuje hlavní politický vývoj.

Mnozí pozorovatelé jako by stále žili v první půli roku 1990, kdy prezident, tedy Václav Havel, skutečně zemi řídil. Jenže dnes je to jiné: kdo tvrdí, že ne, ať si přečte ústavu a noviny.

Pokud Klaus chtěl ve svém hradním období v české politice něco prosadit a uspěl, bylo to jen tehdy, když se připojil k většímu proudu. Sám nikdy nezmohl nic.

Švejnar by měl v tomto ohledu bez spřízněné politické strany ještě horší pozici. Na druhé straně by neřádil po zeměkouli se svými přednáškami tak jako Klaus: zůstane-li ten prezidentem, lze se důvodně obávat, že s postupujícím stárnutím to bude větší a větší jízda.

Dopad těchto intelektuálních orgií však je (a nejspíše dále bude) sporný. Proto jediné, čeho se opravdu strachuji, je, kdyby Klausovo nezvolení vedlo k velké krizi uvnitř ODS a příchodu Pavla Béma do čela strany a funkce premiéra.

Přivést zvyklosti z pražské radnice na Úřad vlády, aj, aj... Ale to s premiérem Bémem je vlastně taky předpověď. Tedy ani ta se nemusí vyplnit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video