Ivan Pilip se svou KDS vstoupil v 90. letech do řad ODS. Po „sarajevském atentátu“ ji opustil, šel do Unie svobody. Pak se stal viceprezidentem Evropské investiční banky.

Ivan Pilip se svou KDS vstoupil v 90. letech do řad ODS. Po „sarajevském atentátu“ ji opustil, šel do Unie svobody. Pak se stal viceprezidentem Evropské investiční banky.

Nepanikařte s Fischerem, ať jde do Bruselu Pilip, navrhl europoslanec

  • 208
Do seznamu jmen, kdo by mohl být českýmo eurokomisařem, přibylo jedno nové - Ivan Pilip. Exministra financí si v Evropské komisi umí představit lidovecký europoslanec Jan Březina. Jiné jméno - kromě oficiálního kandidáta KDU-ČSL Pavla Svobody - ho už nenapadá.

Jako přednosti Ivana Pilipa - v devadesátých letech předsedy Křesťanskodemokratické strany - Březina zmiňuje zkušenosti z vlády, znalosti cizích jazyků, orientaci v prostředí institucí EU a přijatelnost pro silnou Evropskou lidovou stranu.

Právě frakce v europarlamentu totiž budou o podobě Evropské komise, tak, jak ji navrhne předseda José Manuel Barroso, hlasovat. Ovšem ne jako v Česku, kdy se hlasuje o důvěře vládě jako celku. Mohou odmítnout i jednotlivá jména.

Nedůstojná fraška

Březina se kvůli tahanicím o eurokomisaře zlobí na ODS a ČSSD. "Vrcholící vyjednávání o českém eurokomisaři se zvrhává v nedůstojnou frašku. To, že jednání probíhají netransparentně, za zády občanů, jen posiluje odcizení a despekt, které velká část veřejnosti pociťuje ve vztahu k funkcím spojeným s Evropskou unií," tvrdí europoslanec.

"Nejnovější zákulisní hurádohodu ODS a ČSSD o nominaci Jana Fischera bez toho, aby byla s ohledem na nutné navazující kroky týkající se vlády projednána a dojednána s prezidentem Klausem, nelze nazvat jinak než panikařením. Krom toho, že jeho odchod do Bruselu by mohl ve svém důsledku rozkolísat a destabilizovat vládu, nepřeje si ho (bohužel) ani drtivá většina veřejnosti," argumentuje dále Březina.

Preferovat Česko? Fatálně pomýlené

Europoslanec KDU-ČSL připomíná, že je "fatálně pomýlené" přikládání vyšší důležitosti funkcím v Česku než v Bruselu. Právě v eurocentrále má totiž kořeny 80 procent české domácí legislativy, přičemž po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se toto číslo ještě zvýší, argumentuje.

Březina také zkritizoval kandidáty ODS Alexandra Vondru, na němž podle něj ulpěla vina ze "zpackaného českého předsednictví", a Vladimíra Špidlu, jehož navrhuje ČSSD. Ten je podle Březiny "výrazně monotematický".

JMÉNA, KTERÁ UŽ ZAZNĚLA

Marek Mora - náměstek ministra pro evropské záležitosti. Na to, že je ve hře, usoudili novináři po vystoupení ministra Jana Kohouta. Mora ale jasně vadí ČSSD.
Vladimír Dlouhý - bývalý ministr průmyslu a obchodu v Klausově vládě, někdejší komunista. Shodnout by se na něm mohla ODS a KSČM, jeho kvality uznává i Fischer.
Ivan Pilip - prvně o něm promluvil lidovecký europoslanec KDU-ČSL Březina. Zatím patrně nemá širší podporu.
Jan Fischer - na šéfovi úřednické vlády se shodla ODS a ČSSD, ten to ale - minimálně prozatím - odmítl. Objevily se názory, že se Paroubek a Topolánek chtějí oblíbeného úředníka vyštípat z Česka.
Mirek Topolánek - dlouho se spekulovalo, že Topolánek vystřídá rozbouřený český politický rybník za klid a peníze Bruselu. Média v souvislosti s ním zmiňovala post komisaře pro energetiku, šéf ODS ale místo v Bruselu odmítl.
Pavel Svoboda - oficiální kandidát KDU-ČSL. Chová se nicméně neprůbojně a v médiích takřka není vidět.
Vladimír Remek - oficiální kandidát KSČM, první československý kosmonaut, europoslanec. Nemá podporu jinde než v KSČM.
Alexandr Vondra - oficiální kandidát ODS. Levice je ostře proti, bývalý disident, velvyslanec a ministr totiž je podle nich příliš proamerický a navíc ho mají za viníka chyb během českého předsednictví EU.
Vladimír Špidla - současný komisař a kandidát ČSSD. Nemá podporu mimo ČSSD. Veřejně se už příliš nemluví o tom, že ho ČSSD po Špidlově rezignaci na post premiéra potřebovala "uklidit", kvůli čemuž musel z Bruselu odejít eurokomisař Telička.
Jan Švejnar - oficiální kandidát zelených. Lobbuje za své zvolení u ministrů, v sobotu jednal i s Jiřím Paroubkem. Nemá ale zkušenosti z exekutivy, což může být handicap.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video