Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve zničené Sýrii otročí stovky služek z Himálaje, útěk je téměř nemožný

  14:46aktualizováno  14:46
Mladé Nepálky se stále častěji stávají obětmi obchodníků s lidmi, kteří je prodávají do válkou zmítané Sýrie. Ženy z himalájské země tam slouží bohatým rodinám jako služky. Žijí v bídných podmínkách, výplatu dostávají nepravidelně. Útěk ze zajetí je velmi složitý, píše britský The Guardian.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Do Sýrie v uplynulých měsících dorazily stovky nepálských žen. Neženou se tam dobrovolně. Lstiví překupníci je totiž lákají na vidinu dobrého výdělku v Dubaji, místo toho však Nepálky končí jako služky v domovech bohatých Syřanů.

Na troskách Nepálu rejdí kuplíři, dívky končí v hanbincích a bídě

„O Sýrii jsem tehdy nevěděla nic. Neuvědomovala jsem si, že tam zuří válka. Zprostředkovatel mi tvrdil, že je to tam jako v Americe,“ svěřila se serveru The Guardian 25letá Nepálka Gjanu Rešmi Magarová, které překupník slíbil jako mnohým dalším dobře placenou práci v Dubaji a až posléze ji sdělil, že odjíždí do Sýrie. Tam začala pracovat jako služka.

K americkému snu však mělo její nové zaměstnání daleko. „Byla jsem odstřižená od okolního světa. Mohla jsem jenom spát a pracovat. Z domu jsem prvních sedm měsíců nemohla vůbec odejít. Nemohla jsem ani nikoho kontaktovat,“ vzpomíná Gjanu. Zprvu si neuvědomovala, že je ve válečné zóně. Když se zaměstnavatelů zeptala na hřmot vybuchujících bomb, tvrdili jí, že se jedná jen o armádní cvičení.

Záchrana z ambasády v Egyptě

Pravdu se dozvěděla až když se jí podařilo připojit na internet. Své zaměstnavatele posléze začala prosit, aby ji pustili zpět do Nepálu. Pochopení se však nedočkala. „Koupili jsme tě za šest tisíc dolarů. Domů můžeš až nám ty peníze vrátíš,“ sdělili jí. Na svobodu se dostala až poté, co přes internet kontaktovala svou rodinu v Nepálu, a ta posléze zalarmovala nepálskou ambasádu v Egyptě. Ta Gjanu pomohla s návratem domů.

Po 17 měsících těžké práce si Gjanu na velké jmění nepřišla. „Měli mi platit 160 dolarů za měsíc (asi 4000 korun, pozn. red.), to však dělali pouze první půlrok. Když jsem pak odcházela, zeptala jsem se své šéfové, zda mi honorář doplatí. Vytáhla dvacet dolarů ze své kabelky a hodila je na mě. Pak mi plivla do tváře,“ popsala poslední chvíle v Damašku.

Po otřesech dojde na peníze. Nepál čeká podle ekonomů boj o přežití

Její případ není výjimečný, jak potvrzují zdroje z nepálských diplomatických kruhů. „Do Damašku proudí velký zástup žen z Nepálu (...). Je jich opravdu mnoho, loni to bylo možná až 600,“ uvedl jeden z diplomatů. V nedalekém Kurdistánu a Iráku podle statistik pracuje další tři tisíce nepálských žen.

Podle Niši Banijové, která se zasloužila o záchranu Gjanu, by měla dělat nepálská vláda víc v boji s překupníky a pomáhat přímo v Sýrii. „Protože nemáme konzulát v Sýrii a Iráku, nemají tyto ženy nikoho, na koho by se mohly obrátit v případě problémů. Vláda tvrdí, že na to nemá finanční prostředky, mohla by však alespoň do těchto zemí vyslat atašé,“ myslí si Banijová.

Nepál je rájem kuplířství

Nepál je jednou z nejchudších zemí Asie, zároveň je rájem pašeráků všeho druhu. Pod Himálajem se pašují tygří kůže, narkotika i lidi. Většina zdejších zločineckých sítí má kořeny v Indii, což boj proti pašerákům v podstatě znemožňuje. Gangy mají v Nepálu desítky agentů, kteří pašerákům dávají tipy na konkrétní ženy, zejména z venkovských oblastí.

Od střílení s maoisty k běžeckému trůnu. Nepálka vládne světovým trailům

Řádění kuplířských gangů v Nepálu přiživilo loňské zemětřesení (vše o něm zde). Pašeráci ženy kromě výhodného prodeje nutí také k prostituci. Podle údajů OSN a místních neziskových organizací ročně skončí ve veřejných domech za hranicemi asi 12 až 15 tisíc mladých Nepálek.

Ženy však nemusejí skončit v zahraničí. V Káthmándú se totiž nachází stovky „masážních salónů“, kde ženy pracují v nuzných podmínkách za minimální mzdu a často jsou nuceny k sexu. Pokud se ženě ze spárů kuplířů podaří utéct, je poznamenána na celý život. Oběti sexuálního násilí jsou v Nepálu ostrakizovány (více o obchodování s ženami z Nepálu se dočtete zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.