Policie zadržela osm útočníků ve věku od 14 do 26 let.
Za „bratrstvem“ jsou podle deníku devětatřicetiletý někdejší boxer Radoslaw Król, brojící proti neexistující muslimské čtvrti ve Štětíně, a sedmatřicetiletý chovatel buldoků Norman Latzkow, organizátor „večerních vlasteneckých procházek“, při kterých němečtí neonacisté s pochodněmi v rukou demonstrují proti uprchlíkům.
„Hnědé spojenectví je nová kvalita,“ tvrdí znalec polsko-německého pohraničí Andrzej Kotula ze štětínské radnice. Němečtí neonacisté totiž ještě před pár lety pořádali akce, které měly „zastavit polskou invazi“. Nyní však přispěchali na pomoc polským kolegům vypořádat se s žadateli o azyl.
Neonacisté budí v Němcích vztek na migranty, tváří se jako občanská hnutí |
„Strach z Poláků, který dával neonacistům energii, už minul. Teď se někteří dokonce těší, že prázdná hřiště ve vylidněných východoněmeckých městečkách ožívají polskými dětmi,“ tvrdí Kotula a dodává, že nyní jsou společným nepřítelem uprchlíci. Spolupráce mezi neonacisty a polskými „vlasteneckými fanoušky“ začala v říjnu a zpečetila je i pitka ve štětínském pivovaru.
Pro některé radikály je prý problém spojenectví přijmout. Jiným ale nevadí, že jedni nosí symboly nacistické Třetí říše a druzí polského odboje proti nacistické okupaci.
„Jsme sousedé. Dohodli jsme se, že oni budou respektovat naše dějiny a my jejich. My i oni jsme Pomořané. Máme si snad vydrápat oči, když máme společného nepřítele?“ řekl listu jeden z polských fanoušků. „Ve Štětíně ještě nejsou, ale už jsou ve Schwedtu, Löcknitzu a Pasewalku. Přijdou a postaví mešity - ledaže jim to nedovolíme. Společně s Němci,“ dodal.
