Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neonacista s odvoláním neuspěl

  12:04aktualizováno  12:04
Praha - Třiadvacetiletý neonacista František Sobek u odvolacího soudu neuspěl. Pražský městský soud povrdil jeho sedmiletý trest za napadení dvou mužů a těhotné ženy. Incident se odehrál v centru metropole v květnu 1999. Sobek patří k militantnímu jádru hnutí skinheads a výrazně se angažuje v neonacistickém hnutí.

Kauza Sobek: dva noví svědci
V odvolacím řízení se objevili dva nově přihlášení svědci. Sobek vyfasoval od Obvodního soudu pro Prahu 1 sedm let vězení za napadení dvou mužů a těhotné ženy.

Odvolací soud měl v plánu si znovu prohlédnout videozáznam incidentu a vyžádat si lékařskou zprávu, která by potvrzovala, že napadená žena byla skutečně těhotná.

Sobek podle rozsudku dva muže a ženu v osmém měsíci těhotenství napadl při oslavách vítězství českých hokejistů na mistrovství světa 16. května 1999.

Se skupinou asi patnácti dalších skinů zaútočil v dolní části Václavského náměstí kolem 19. hodiny na třicetiletého muže. Útočníci způsobili oběti řadu zranění, například otřes mozku a zlomeninu čelisti.

Výběr případů napadení skiny od roku 1993

V noci na 21. červenec 2001 - Na diskotéce ve Svitavách byl ubodán třicetiletý Rom Ota Absolon. Z vraždy policie obvinila dvaadvacetiletého Vlastimila Pechance, který se veřejně hlásí k hnutí skinheads. V březnu dostal 13 let.

16. května 1999 - Skinheadi Petr Číšovský a František Sobek napadli na pražském Václavského náměstí třicetiletého muže a způsobili mu řadu zranění. Sobko téhož dne spolu s asi patnáctičlennou skupinou skinů napadl v Bělehradské ulici mladou dvojici. Muže strhli na zem a Sobko ho několikrát kopl do hlavy, jeho těhotné přítelkyni nafackoval. V listopadu Čišovkému soud vyměřil dva roky vězení s podmínkou, Sobko, stíhaný i pro další násilné trestné činy, byl dnes odsouzen k sedmi letům vězení, ale odvolal se.

22. listopad 1999 - Asi 30 skinheadů vtrhlo do restaurace Modrá hvězda v Českých Budějovicích a napadlo účastníky romské zábavy. Šest Romů bylo lehce zraněno. Šesti skinům soud uložil nepodmíněné tresty odnětí svobody od 18 do 30 měsíců. Odvolací řízení je odročeno na polovinu června.

17. května 1998 - Roma Milana Lacka v Orlové-Lutyni na Karvinsku napadla podle obžaloby čtveřice skinů. Lacko zůstal po útoku bezvládně ležet uprostřed silnice. O několik minut později ho přejel policista Marián Telega, který za to dostal podmíněný trest. Rom následkům zranění podlehl. Krajský soud loni v květnu potvrdil tříleté a roční vězení pro dva ze skinheadů, zbývajícím dvěma udělil podmíněný trest.

15. února 1998 - Dva opilí mladíci Petr Klazar a Jiří Neffe, sympatizanti hnutí skinheads, napadli ve Vrchlabí na Trutnovsku šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou. Zatlačili ji do řeky, kde žena utonula. V září 1998 Krajský soud v Hradci Králové vynesl nepodmíněné rozsudky: 8,5 a 6,5 roku vězení za vydírání s následkem smrti a výtržnictví. Šestiletý trest Krajský soud v únoru 1999 snížil na jeden rok a tři měsíce.

29. listopadu 1996 - Tři skinheadi napadli v Sokolově čtyři Romy a tři z nich těžce zranili. Okresní soud útočníky v březnu 1997 odsoudil ke dvěma nepodmíněným trestům v délce tří let a 22 měsíců a k jednomu podmíněnému trestu 1,5 roku.

22. října 1995 - Deset skinheadů v Karviné zbilo skupinu romských dětí. Tři dívky byly hospitalizovány. Sedm z útočníků bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům od jednoho do 1,5 roku, dalším soud udělil podmíněné tresty. Rasový motiv nebyl prokázán.

7. října 1995 - Skupina skinheadů napadla v Břeclavi romské manžele. Muž utrpěl otřes mozku a přišel o oko. Okresní soud v únoru 1996 odsoudil obviněného Marcela Totha k šesti letům odnětí svobody, ostatní tři mladistvé k podmíněným trestům.

Září 1995 - Skupina skinheadů těžce zranila v Chomutově dva Romy. Chomutovský okresní soud odsoudil o rok později čtyři útočníky k odnětí svobody od jednoho do 2,5 roku nepodmíněně.

14. května 1995 - Čtyři pachatelé sympatizující s hnutím skinheads napadli Roma Tibora Berkiho v jeho bytě ve Žďáru nad Sázavou. Berki na následky zranění zemřel. Krajský soud v Brně odsoudil Zdeňka Podrázského za vraždu ke 12 letům vězení. Druhý pachatel byl odsouzen k 18 měsícům, další dva mladiství podmíněně k šesti a dvěma měsícům. Vrchní soud v roce 1996 uznal rasový motiv a zvýšil tresty, Podrázskému o rok.

10. listopadu 1994 - V Kladně-Kročehlavech skinheadi napadli romskou ženu a její tři děti. Žena utrpěla těžký otřes mozku a pohmožděniny. Soud udělil pěti skinům za rasový delikt tresty od osmi do 14 měsíců odnětí svobody, z toho dva tresty nepodmíněné.

24. září 1993 - Skupina skinheadů v Písku napadla Romy. Při útoku utonul v Otavě Rom Tibor Danihel. V době činu byli pachatelé nezletilí, soud jim tedy nemohl uložit trest vyšší než deset let odnětí svobody. Případem se zabývaly okresní, krajský a nakonec vrchní soud, který vynesl konečný rozsudek: za rasově motivovanou vraždu a pokus vraždy nepodmíněné tresty odnětí svobody v délce osm let a tři měsíce, 7,5 roku a 6,5 roku.

Když napadený muž upadl, Sobek do něj kopal. Policii se sice nepodařilo zjistit totožnost napadeného, ale soudu jako důkazní materiál posloužil videozáznam, který natočila náhodná chodkyně.

Sobkův obhájce Kolja Kubíček ale tvrdí, že si soudkyně obvodního soudu videozáznam důkladně neprohlédla. Jinak by podle něho zjistila, že na posledním záběru napadený muž stojí u stánku s občerstvením, přičemž je vidět, že není zraněn.

Ve stejný den v jedenáct hodin večer napadl Sobek se skupinou skinů v Bělehradské ulici mladou dvojici venčící psa. Skupina se vrhla na mladíka, povalila ho na zem a zkopala. Při tom mu z batůžku vypadla kniha, kterou Sobek při odchodu sebral.

Když partnerka napadeného, která byla v osmém měsíci těhotenství, po skinovi chtěla, aby knihu vrátil, Sobek jí nafackoval a publikaci roztrhal. Oba manželé u soudu při předchozím líčení vypovídali jako utajení svědkové.

Kubíček soudu řekl, že mu dva účastníci incidentu nabídli svědectví. Podle nich tam Sobek nebyl, prohlásil. Dosud se oba mladíci podle něj báli promluvit, protože měli strach, že by sami mohli být stíhání, uvedl obhájce.

Sobek vinu popírá. Trvá na tom, že se k oběma rvačkám připletl náhodou, ale žádné z nich se neúčastnil. 

Případ násilníka Sobka
Soud prvního pražského obvodu při vyměřování délky trestu vycházel z toho, že Sobek byl v posledních třech letech několikrát odsouzen za násilné trestné činy. Pokaždé přitom obdržel jen podmíněné tresty.

Naposledy ho loni odsoudil soud Prahy 10 za loupež k podmíněnému tříletému trestu odnětí svobody s odkladem na zkušební dobu pěti let.

Podle soudkyně Věry Bártové ale podmíněné tresty neměly na Sobka žádný výchovný účinek, proto bylo nutné přistoupit k trestu nepodmíněnému. "Sobek svým dosavadním životem prokázal, že výchovné tresty se u něj neshledávají s náležitým účinkem," konstatovala soudkyně.

Přelíčení přihlíželo kromě novinářů zhruba 15 skinů. Při vyhlašování rozsudku se ženská část této skupiny dala do pláče.

Sobek se po celou dobu jednání choval naprosto chladně a na dotaz soudkyně, zda chce pronést závěrečnou řeč, pouze řekl, že nemá k vyjádření svého obhájce co dodat.

Soud se Sobkem se táhne od roku 2000. Vzhledem k tomu, že byl za různé výtržnosti souzen také u dalších soudů, senát prvního pražského obvodu ho nemohl potrestat, dokud jeho předchozí tresty nenabyly právní moci. 

Sobek čelí ještě dalšímu obvinění z ublížení na zdraví a z výtržnictví. Přelíčení se uskuteční 17. dubna u Obvodního soudu pro Prahu 10.

Kdo je František Sobek?
Podle dostupných informací patří Sobek k militantnímu jádru hnutí skinheads, angažuje se v neonacistické organizaci Národní odpor a při návštěvě předáka francouzské Národní fronty Jean-Marie Le Pena v České republice v říjnu 1999 byl členem jeho ochranky.

"Svým způsobem pro něj bylo výhodné neustále něco páchat a tím hrnout problémy před sebou," popisuje kariéru nebezpečného recidivisty soudce Ondřej Lázna, který řešil Sobkovy četné prohřešky na území Prahy 10.

Proč byl Sobek pro justici složitým případem? Dnes třiadvacetiletý hromotluk několik let zaměstnával pražské soudy svými výtržnostmi. Soudci však nemohli uložit trest, dokud nenabyla právní moci všechna předešlá odsouzení, a tak se definitivní rozhodnutí stále odkládalo.

Kdo je František Sobek?
Zejména se podílí na aktivitách skinů z ultrapravicové organizace Národní odpor Praha. Sobek se výrazně angažoval v neonacistickém hnutí - pravidelně například zajišťoval vstup a ochranku před vchody do koncertních sálů, v nichž vystupovaly ultrapravicové kapely.

Nezměnil ho pravděpodobně ani pět měsíců trvající pobyt ve vazbě, který skončil v prosinci. Začátkem února letošního roku se Sobek v čele skinheadské skupiny vypravil do Nuslí, kde se pokusil napadnout romskou rodinu. Romové však včas zavolali policisty.

Obžalovaný František Sobek (zcela vpravo) přichází do soudní síně. (14. srpna 2000)

Třiadvacetiletý neonacista František Sobek půjde na sedm let do vězení. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 1, který mladíka odsoudil za napadení dvou mužů a těhotné ženy při oslavách vítězství českých hokejistů na mistrovství světa v květnu 1999. (28. března 2002)

Neonacista František Sobek souzený za napadení dvou mužů a těhotné ženy. Třiadvacetiletý mladík patří k militantnímu jádru hnutí skinheads a výrazně se angažuje v neonacistickém hnutí. (28. května)

Neonacista František Sobek souzený za napadení dvou mužů a těhotné ženy. Třiadvacetiletý mladík patří k militantnímu jádru hnutí skinheads a výrazně se angažuje v neonacistickém hnutí. (28. května)

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.