Neonacista (ne)učil na univerzitě

Jako student politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a přímý účastník seminářů Typologie politického extremismu pod vedením dr. Zdeňka Zbořila jsem nucen reagovat na článek uveřejněný 25.4.2001 v LN s názvem Neonacista „učil“ na univerzitě a doplnit několik podstatných faktů, bez kterých je článek velmi zkreslující a značně poškozuje studenty politologie.

Nejprve pár slov o koncepci zmíněného semináře. Seminář Typologie politického extremismu  pod vedením již zmíněného dr. Zdeňka Zbořila byl koncipován jako seznámení se s jednotlivými oblastmi politického extremismu.

Studenti se měli seznámit se studiem politického extremismu v rámci politických věd, jednotlivými oblastmi tohoto vědního oboru, veškerou dostupnou literaturou týkající se této oblasti, s písemnými materiály jednotlivých skupin, které jsou klasifikovány jako extremistické a dalšími dostupnými zdroji, a také s možnostmi boje proti extremismu, které jsou dostupné orgánům v ČR.

Jako nezbytný doplněk těchto seminářů měli studenti možnost se postupně seznamovat s jednotlivými představiteli extremistických skupin, ale také zástupci z oblasti kriminalistiky a občanských iniciativ. Na tomto semináři tak například vystoupili Ondřej Sedláček (časopis A-kontra), Jakub Polák (anarchistická scéna), Jan Skácel (Vlastenecká fronta), Filip Vávra (Národně sociální blok), plk. Jan Chmelík (Úřad vyšetřování Ministerstva vnitra), odborníci pro boj s extremismem (Prezidium kriminální služby Policie České Republiky, 6. odbor – Boj s extremismem), Jana Chalupová (kancelář Prezidenta republiky, Styk s veřejností - ředitelka)  a další zástupci radikálních směrů a odborníci na danou problematiku.

Jednotlivým setkáním s těmito zástupci vždy předcházela odborná příprava a studium dostupných materiálů. A vždy po skončení takového setkání následovalo hodnocení jednotlivých výstupů a následná konfrontace získaných dat. 

Podrobnosti o celém případu čtěte ZDE.

V rámci studia tak citlivého problému jakým je politický extremismus bychom  se neměli soustřeďovat jen na tištěné informace. Pro dobrou znalost této problematiky je nutné také seznámení se s prostředím a osobnostmi jednotlivých extremistických směrů. A kde jinde mají studenti politologie možnost se s těmito osobnostmi setkat a odborně studovat jejich postoje a názory než právě na akademické půdě pod vedením odborníka?

Samotné vystoupení Filipa Vávry, jako představitele Národně sociálního bloku, nebylo rozhodně nosnou částí celého semináře. Volba jeho osoby byla ovlivněna nově vzniknuvším subjektem na politické scéně – Národně sociálního bloku. Tvrdím, že toto vystoupení nemělo charakter přednášek o neonacismu ani o jiné podobné ideologii.

Hosté, kteří na našich seminářích vystupovali byli jen předmětem studia. Nebyli to ani partneři k diskusi ani jsme je neměli v úmyslu přesvědčovat či ovlivňovat. Každý dostal předem stanovený čas (cca 25 min.), ve kterém odpovídal na okruh otázek formulovaných dr. Zbořilem. Studenti po skončení takového proslovu dostali možnost klást hostovi otázky.

Oceňuji snahu autorů tohoto článku získat reakce od různých odborníků. Nicméně,  musím konstatovat, že k plné objektivitě zde chyběla vyjádření studentů – přímých účastníků celého semináře a také seznámení s celou koncepcí semináře a jinými osobnostmi, které na tomto semináři vystupovali. Jakkoli je toto téma pro celostátní deník zajímavé, je nutné brát v úvahu zájem druhé strany. A ten byl, podle mého názoru, značně poškozen.

Pravicový extremismus je v současné době velmi citlivé téma a já považuji za přinejmenším krajně nezodpovědné zeštíhlovat snahu studentů politologie (v mnoha případech budoucích odborníků na dané téma), odborně studovat extremistická hnutí,  na palcový titulek Neonacista „učil“ na Univerzitě Karlově v jednom z nejvlivnějších deníků v České republice.

Ke vší škodě právě deníku, který tomuto tématu věnoval již celou sérii odborných  článků a diskusí. Pro úplnost dodávám, že na základě rozhodnutí děkana Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, ze dne 25.4.2001, byl seminář Typologie pravicového extremismu zrušen.

Ladislav Rejman, předseda POLIS, sdružení studentů Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
[mailto:ladislav.rejman@centrum.cz]

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video