V Berlíně se sešli šéfové diplomacií členských států Rady bezpečnosti OSN a Německa. Po řadě dvoustranných schůzek usedli nad problémem íránského jaderného programu a případných dalších sankcí proti Teheránu.
Nicméně Riceová přijela do Evropy s výzvou na rtech: Dohodněme se, co s Kosovem. Američané jsou připraveni uznat jeho samostatnost, většina Evropy rovněž. Ale jsou státy, jako například Kypr či Řecko, jimž se vidina odtržení jihosrbské provincie od Bělehradu nelíbí.
Američané se, stejně jako Němci a některé další státy, bojí, že když EU Kosovo rychle neuzná, vznikne "nebezpečné vzduchoprázdno". "V otázce Kosova je třeba dojít k jasnému porozumění. Může být nebezpečné vyčkávat s něčím, co musí být uděláno," prohlásila.
"Myslím samozřejmě, že by bylo dobré znát výsledek prezidentských voleb v Srbsku. Ale v tomto bodě budeme muset přijmout obtížné rozhodnutí. A odklad nám rozhodování neusnadní."
Rozhodující kolo voleb srbské hlavy státu se uskuteční v únoru. Utkají se v něm ultranacionalista Tomislav Nikolič, vítěz prvního kola, a úřadující prozápadní prezident Boris Tadič. Analytici většinou předpovídají vítězství Tadiče, jenž na svou stranu získá voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola.
Nicméně i Boris Tadič odmítá samostatnost Kosova. Srbové považují jižní provincii za historickou součást svého území a kolébku své národnosti. Kdyby Tadič s odtržením Kosova souhlasil, politicky by se odepsal. Nicméně nezávislost Kosova je už zřejmě nevyhnutelná, Priština nejspíš čeká právě jen na výsledek srbského hlasování.
Dvoumilionové Kosovo, obývané z více než devadesáti procent etnickými Albánci, je od roku 1999 pod správou OSN. O jeho budoucím statutu se vedla dlouhá jednání, která však vždy zkrachovala - naposledy koncem loňského listopadu. - více zde
