Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České gripeny pátraly v Pobaltí po letounu, který pak záhadně zmizel

  15:45aktualizováno  15:45
Po čtyři měsíce střežili čeští stíhači s gripeny nebe nad Pobaltím. Patnáctkrát museli rychle odstartovat, vetšinou kvůli ruským vojenským letounům. Jedna z ostrých misí však byla velmi neobvyklá.

Čeští letci s gripeny v Pobaltí (31. 8. 2012) | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

"Bylo to nestandardní," vzpomíná pilot Martin "Hobbit" Pelda. Během svého působení v Pobaltí se zúčastnil tří z 15 ostrých vzletů, které čeští letci nad Pobaltím provedli.

On i jeho kolegové skoro vždy zasahovali u ruských vojenských letounů, které se dostaly do vzdušného prostoru Pobaltí a nedodržely pravidla pro lety na civilních trasách. Jeden z takzvaných Alpha-Scramble však byl trochu záhadný.

Čeští tygři v Pobaltí

Čtveřice českých gripenů byla kromě palubního kanonu vyzbrojena střelami Sidewinder. U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro piloty platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.

Piloti směli zasahovat jen proti vojenským cílům, neměli mandát k zásahu proti takzvanému "renegátovi", tedy například unesenému civilnímu letadlu. Kdyby se tak v Pobaltí stalo něco podobného jako 11. září v Americe, mohou to ze vzduchu pouze monitorovat.

Rusové celkem pravidelně při letech do své enklávy Kaliningradu nebo zpět do Ruska nedodržují letové plány, odkloní se z trasy a často létají bez zapnutého "odpovídače". Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.

"Na radarech se objevil cíl, který se nepohyboval tak jako obvykle. Mířil z Ruska přímo do Lotyšska bez jakéhokoliv povolení," popsal Pelda. Velitelství NATO vyhlásilo poplach a dvojice českých gripenů do patnácti minut odstartovala, aby neznámý letoun dostihla a identifikovala.

Neznámý cíl letěl podle Peldy velmi nízko a velmi pomalu. "Předpokládali jsme, že to může být nějaký vrtulník," řekl Pelda. Když však přiletěli na místo, jako by se po něm slehla zem. "Zmizel z radarů a nic jsme nenašli. Vyčkávali jsme, hledali jsme ho i vizuálně, ale nic," dodal Pelda. Velitelství je pak poslalo zpět na základnu. O jaký stroj šlo a kam zmizel, se neví.

Startovali kvůli ruským strojům

Slavnostním nástupem a předáním vyznamenání na domovské základně v Čáslavi v pátek definitivně skončilo historicky druhé zahraniční nasazení českých letců. "Ta mise rozhodně nebyla jednoduchá, působili jsme v zahraničí na cizím území, v jiném prostředí, než jsme zvyklí," řekl velitel čáslavské základny Petr Lanči, který české jednotce v Pobaltí velel.

Od září střežili nepřetržitě nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Trojlístek pobaltských republik totiž nemá vlastní stíhací letectvo, a proto se v ochraně vzdušného prostoru střídají další státy NATO. Čeští letci během čtyř měsíců nalétali nad Pobaltím přes 326 hodin a uskutečnili 298 letů. Z toho i 15 ostrých startů.

"Všechny letouny se chovaly přátelsky, žádný konflikt nevznikl," konstatoval pilot Martin Pelda. Kromě záhadného cíle zasahoval ještě u ruského vojenského transportního letounu An-26, který po identifikaci české gripeny vyprovodily až k ruské enklávě Kaliningradu a do vzduchu musel také kvůli ruskému útočnému stroji Su-24 (v kódu NATO - Fencer). "Letěl také z Ruska do Kaliningradu, zřejmě po nějaké generální opravě, protože vypadal jako zbrusu nový," popsal misi Pelda.

Scénář je podle něj vždy takřka totožný - dostihnout cíl, navázat kontakt, provést jeho identifikaci, nahlásit výšku, rychlost, jak vypadá a pořídit fotodokumentaci a videozáznam. "Velení NATO zajímají detaily - čísla, podvěsy, označení a tak dále," dodal.

Slavnostní nástup k ukončení mise českých letců s gripeny nad Pobaltím (Čáslav,
Slavnostní nástup k ukončení mise českých letců s gripeny nad Pobaltím (Čáslav,
Slavnostní nástup k ukončení mise českých letců s gripeny nad Pobaltím (Čáslav,

Na stíhače čeká ochrana Islandu

"Těch ostrých startů bylo poměrně dost. Naši piloti i technický personál odvedli opravdu perfektní práci," konstatoval náměstek ministra obrany a bývalý náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.

Připomněl, že už napřesrok letce čeká další zahraniční mise. Tentokrát budou gripeny chránit Island. Ostrovní země je sice jedním ze zakládajících členských států, nemá však vlastní stíhací letectvo a ani regulérní armádu v pravém slova smyslu.

České stíhače čeká na Islandu válka nervů s ruskými bombardéry

Když odtamtud Američané v roce 2006 stáhli své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček, v ochraně strategického ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci - Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.

Podle plánu ministerstva obrany by měla elitní tygří letka z Čáslavi chránit Island od září do prosince 2014. Čtveřice letounů by operovala ze základny v Keflavíku, kde dříve působili Američané. Na ostrově české gripeny ale nezůstanou celé čtyři měsíce.

"To působení bude kratší, zhruba měsíc. Frekvence střídání států NATO je tam větší. Půjde o kontingent do 100 osob," uvedl Picek. Příprava na misi začne podle velitele čáslavské základny Petra Lančiho už v polovině letošního roku.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.