Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Není to pomník Habsburkům, říká sochař

  9:34aktualizováno  9:34
Praha - Nejdříve to pro něj byla jen jedna z dalších zakázek. Po dvou letech práce na mariánském sloupu, který by měl stát na Staroměstském náměstí, však sochař Petr Váňa podle svých slov s úžasem zjistil, že je uprostřed příběhu. "Každá věc, které je možné si vážit, vzniká za složitých podmínek a velkého úsilí, ale doufám, že s radostí a nadšením. Tak vznikají příběhy, a ty se vyprávějí," říká Váňa.

Fakt, že práce na sloupu ho stojí hodně námahy i nadšení, dokládá již jen cesta do Indie, kam s přáteli odjel, aby s tamního lomu vysekal jeden z dílů budoucího díla, osmnáctitunový pískovcový blok. "Byl tam normální středověk," shrnuje své zážitky sochař.

V lomu pracovalo na šest set lidí, kteří k vysekávání a rozlamování pískovce používali pouze palice a železné tyče. Kousky kamene odnášely ženy v kbelících na hlavě. Obrovský blok posouvali dělníci po válečcích milimetr po milimetru půl dne.
"Naštěstí jsme to všechno zvládli včas před naším odjezdem," říká dnes s úlevou Váňa, který si cestu sám zaplatil, aby mohl být přímo na místě.

A proč jeli pro kámen až do Indie? "Kámen v tomto lomu je velmi kvalitní. Vnitřní zrníčka pískovce jsou po geologickém tepelném stlačení doslova spečená k sobě. V našich klimatických podmínkách kámen vydrží pět set let," vysvětluje Váňa, který se svému dílu úplně oddal.

Když pískovec z Indie konečně po více než dvou měsících dorazil přes moře a po železnici do Hamburku a odtud do Mělníka, v tamním přístavu na něm kameníci společně s Váňou pracovali a celý měsíc tu i jedli a spali. Pak pro ně konečně přijela loď bratří Formanů, která je dovezla do Prahy. Blok, ze kterého odsekají až deset tun přebytečného pískovce, později spojí s jiným dílem sloupu. Na jeho špičku ještě Váňa připevní téměř dvouapůlmetrovu sochu Panny Marie, takže pomník dosáhne výšky patnácti metrů. "Život sochařský je krátký. Je nutné se rozmyslet, do jakého příběhu se dát. Potom ho jen s veškerou energií naplňovat," vykládá.

Bude mít tento příběh šťastný konec? Objeví se na Staroměstském náměstí?
Památkáři i primátor Jan Kasl jsou totiž zásadně proti. Vadí jim zejména symbolika díla, které podle nich představuje totalitní a absolutistický režim Habsburků. Podle nich lidé v roce 1918 sloup strhli v zájmu republiky a demokracie. "Nestavím Habsburkům žádný pomník. Stržení sloupu před osmdesáti lety považuji za vandalský čin, ne za kritiku monarchy. Lidé si to tenkrát sami uvědomili. Když totiž několikatunový kámen spadne z patnáctimetrové výšky na zem, je to velká rána," podotýká Váňa.

Tvrdí, že legendární bohém František Sauer, který sloup svrhl, měl z tohoto svého činu trauma. "Boromejky, které se o něj před jeho smrtí staraly v nemocnici pod Petřínem, potvrdily, že toho velmi litoval," doplňuje Váňa.

Když se mu nepodaří sloup dostat na Staroměstské náměstí, umístí ho právě do této nemocnice. "Věřím však, že se sloup na své původní místo vrátí. Dodnes tam chybí vertikála, náměstí je nedotvořené," dodává sochař.

Do Prahy dorazil po řece kus mariánského sloupu. Do města jej přivezla loď bratří Formanů z Mělníka. (1. července 2001)

Do Prahy dorazil po řece kus mariánského sloupu. Do města jej přivezla loď bratří Formanů z Mělníka. (1. července 2001)

Sochař Petr Váňa při práci na budoucím mariánském sloupu. (2. července 2001)

Sochař Petr Váňa při práci na budoucím mariánském sloupu. (2. července 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.