Na řecký Lesbos dorazili další uprchlíci (31. října 2015).

Na řecký Lesbos dorazili další uprchlíci (31. října 2015). | foto: AP

Tusk se postavil proti Merkelové. Většina EU je proti kvótám, prohlásil

  • 700
Podle Donalda Tuska nemají uprchlické kvóty mezi státy EU většinovou podporu. Předseda Evropské rady také míní, že by migranti měli být až rok a půl v detenčních centrech. Za tu dobu by úřady měly zjistit, zda nejde o teroristy. Maďarský premiér Orbán naznačil existenci polotajné dohody o přesídlení půl milionu syrských uprchlíků do EU.

Předseda Evropské rady Tusk o podpoře pro kvóty promluvil v rozhovoru se šesti evropskými deníky. Bývalý polský premiér zároveň vyjádřil odstup vůči politice otevřených dveří, kterou vůči uprchlíkům uplatňuje německá kancléřka Angela Merkelová.

Uprchlická krize

„Pokud jde o přesidlování či další fázi přerozdělování uprchlíků, v Evropě nezískáte většinovou podporu. A nejen kvůli východní a střední části Evropy, ale řadě dalších zemí,“ řekl podle britského Guardianu Tusk. Politika otevřených dveří vůči přistěhovalcům, kterou uplatňuje kancléřka Merkelová, je podle něj „nebezpečná“.

Liberální politik, který byl v premiérském křesle velkým spojencem Merkelové a podle diplomatů mu kancléřka výrazně pomohla k jeho současné pozici, se těmito slovy zřetelně postavil proti politice Berlína, která v otázce povinných kvót naráží na odpor zvláště zemí ve východní části EU včetně Česka.

Tusk zdůraznil, že uprchlickou otázku je třeba rázněji než dříve řešit i kvůli bezpečnosti, kterou se Evropa zabývá po nedávných pařížských útocích.

„Prosím, nepodceňujte roli bezpečnosti. Pokud chcete prověřit migranty a uprchlíky, potřebujete víc času než minutu na sejmutí otisků. V mezinárodním i evropském právu máme lhůtu 18 měsíců jako dobu možnou k zadržení kvůli potřebným kontrolám. Můžete a měli byste zadržet migranty do doby, než bude hotová prověrka,“ řekl Tusk.

Tusk použil podobně rázná slova zřejmě poprvé; dosud se stejně jako další vedoucí představitelé unie vyjadřoval zdrženlivěji a spíše nabádal členské země k vzájemné solidaritě a přijímání většího počtu uprchlíků.

Muž předsedající summitům EU údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), podle níž tvoří většinu lidí proudících v rámci migrační vlny do Evropy Syřané. Za deset měsíců letošního roku jich mezi běženci a migranty mířícími přes Řecko bylo 388 tisíc z celkového počtu 608 tisíc, uvedla nedávno IOM.

„Syřané tvoří jen 28-30 procent tohoto množství, 70 procent z nich jsou migranti (bez práva na azyl). Proto potřebujeme efektivnější kontroly,“ prohlásil Tusk s tím, že dvě třetiny lidí přicházejících do Evropy by měly být vráceny zpět.

Kontrolní stanoviště, na nichž bude migranty možné prověřovat a zadržet na nezbytně nutnou dobu, by podle něho měly být nejen v zemích tvořících vnější hranici schengenského prostoru, ale i uvnitř.

Existuje polotajná dohoda o přesídlení Syřanů do Evropy, tvrdí Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že existuje polotajná dohoda o přesídlení asi 400 000 až půl milionu syrských uprchlíků z Turecka do Evropské unie. Očekává, že tento plán bude zveřejněn tento týden v Berlíně, Maďarsko jej však podle něj nemůže akceptovat.

„Problém přesídlení uprchlíků bude v následujících dnech horkým bramborem, i když ve své podstatě zůstane v určité polotajné rovině(...). Myslím si, že už tento týden v Berlíně oznámí, že 400 až 500 tisíc Syřanů přijde z Turecka přímo do EU,“ uvedl podle agentury Reuters Orbán.

Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker v neděli na summitu EU-Turecko v Bruselu novinářům řekl, že EK v prosinci navrhne, jak by bylo možné uskutečnit legální přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do EU. Podíl členských zemí by měl být dobrovolný, zájem údajně zatím projevilo osm zemí.

S nápadem přišlo Německo. Kancléřka Merkelová o něm jednala s vůdci některých významných zemí EU a novinářům řekla, že EK své návrhy představí do 17. prosince. V německém tisku zaznělo číslo 400 000 lidí, kteří jsou nyní v uprchlických táborech v Turecku.

EU v neděli na oplátku za turecký příslib omezit migrační vlnu slíbila Ankaře tři miliardy eur (asi 81 miliard korun) na zlepšení situace uprchlíků, jakož i otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů mezi Tureckem a Unií v příštím roce.

Turci by se také mohli dočkat cest do Evropy bez víz. V Turecku je nyní 2,2 milionu syrských uprchlíků a další lidé z jiných zemí v regionu, především z Iráku. Turecko své dosavadní výdaje spojené s migrační krizí vyčísluje zhruba na osm miliard dolarů.

Maďarsko patří společně se Slovenskem a Českem k největším odpůrcům povinných kvót na přerozdělování uprchlíků mezi země EU. Bratislava se stejně jako Budapešť na kvóty chystá podat žalobu, Praha se ale k tomuto kroku připojit nehodlá. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by Česko žalobou riskovalo, že ztratí svou pozici v EU.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video