Proč? Podstatou nemoci je zánik míšních nervových buněk, které vysílají příkazy ke svalovým vláknům. A kde se neporoučí, tam se ani nepracuje. Pacient se pak obtížně pohybuje, aniž byly narušeny jiné funkce jeho nervové soustavy. Paměť mu slouží dobře - laik by tedy řekl, že "žádnou sklerózu nemá". A zrovna tak paměť funguje i nemocným s roztroušenou sklerózou mozkomíšní, která vytváří chorobná ložiska kdekoli v mozku. I její příznaky jsou roztroušené po celém těle. Pacient může mít obrnu končetin, trpí zhoršením zraku, mohou ho postihnout závratě a potácí se, takže jeho okolí si mnohdy myslí, že holduje alkoholu. Skutečnost je ovšem taková, že jeho nervstvu ubližují popletené buňky imunitního systému. Léčba se zaměřuje na krocení této bujné imunity. O příčině roztroušené sklerózy se mnoho neví, několik badatelů však upozornilo na zvýšený výskyt této choroby tam, kde zrovna probíhala u psů epidemie virové nemoci psinky. A do třetice všeho zlého ateroskleróza. Mor naší doby, nemoc z blahobytu. Přebytečný cholesterol z přemíry tučného jídla se ukládá do stěny tepen a zužuje je. Obtíže nemocného závisí na tom, která tepna je postižena - náhlý uzávěr cévy se projeví například jako srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Pokud je průtok krve mozkem kvůli ateroskleróze snížen dlouhodobě, pacient postupně ztrácí intelektové schopnosti, zapomíná, zkrátka "má sklerózu". Ne vším je vinno dobré jídlo, notně přispívají také geny. Téhle sklerózy bychom se měli bát nejvíce, protože se vyskytuje velice často. Ale lze nad ní zvítězit zdravým životním stylem. Proč mají tyto rozdílné nemoci společný název skleróza? Odpověď dává slovník řečtiny - "skleros" znamená "tvrdý". A skleróza pak označuje ztvrdnutí tkáně, ať už mozku nebo cévní stěny, jak je nalezne patolog při pitvě.
16. června 2000
