Navrhujete změnu zákona o přestupcích s tím, že bude možné uložit až roční zákaz pobytu v obci tomu, kdo spáchá některé typy přestupků a nebude mít v obci trvalý pobyt. Pokud to prosadíte, komu by typově takový trest mohl být uložen?
Samozřejmě těm, kteří se přestupků budou dopouštět opakovaně, nebo to budou velmi závažné přestupky. Když to řeknu úplně prakticky, mohlo by se to týkat například prostitutek, protože trest zákazu pobytu by bylo možné uložit buď na území celé obce, nebo jen v její části. Nijak by to tedy nesouviselo s jejich bydlištěm, ale s tím, kde například na ulici prostituci nabízí.
Ivana ŘápkováIvana Řápková (ODS) vstoupila ve známost jako primátorka Chomutova tvrdým přístupem k dlužníkům. Za nesplácení pokut zavedla exekuce. V roce 2009 se objevily pochybnosti ohledně délky jejího studia práv na ZČU v Plzni a navštěvovaných předmětů. Nedokázala doložit svou diplomovou práci ani index, fakulta ale uznala, že to není její povinnost. Od jara 2010 je poslankyní. |
Takto byste tedy prostituci chtěla vytlačit z určitých částí měst tam, kde to obci tolik vadit nebude.
Ano. Prostitutky si vybírají určitá místa, často na trase směrem na hranice. Ale i tam je řada rodinných domků a prostitutky obtěžují lidi, kteří tam bydlí, svým chováním. A když jde často jen o přestupky, není zatím možné trestat jinak než pokutami, ale ty se mnohdy nedají vymoci. Sankce zákazu pobytu by tedy mohla pomoci k nastolení práva. Pokud by to někdo nedodržel, už by se dopustil trestného činu maření úředního výkonu.
Opravdu si myslíte, že kdyby taková sankce existovala, počet přestupků by se snížil?
Myslím, že ano. Případů, kdy by se tato sankce využívala, by bylo jen několik. Už jsem byla jako bývalá primátorka Chomutova dotazována, kolik takových případů by mohlo být ve městě. Řekla jsem, že by jich mohla být tak desítka. Pak by si mnozí uvědomili, že ta sankce je opravdu tvrdá a funguje.
Kritici vašeho návrhu, například mezi aktivisty za ochranu lidských práv, upozorňují třeba na to, že by obce sankci zákazu pobytu mohly využít proti bezdomovcům bez trvalého pobytu. Kam by pak šli, kdyby jim obce zakázaly zdržovat se na jejich území?
Tak to samozřejmě není. Když se budeme bavit jen o lidech, kteří třeba jsou bezdomovci, ale nedopouštějí se přestupků proti veřejnému pořádku nebo proti občanskému soužití, proti majetku, tak těch se to nedotkne.
Primátorka Ivana Řápková ukázala novinářům dokumentaci o svém studiu na právech Západočeské univerzity (7. října 2009)
Zdá se mi, že romské organizace můj návrh ani nečetly, říká poslankyně
Určitě jste zaznamenala, že se proti vašemu návrhu bouří i romské organizace, které se obrátily na premiéra, aby vláda nepřipustila, že tohle projde.
Zaznamenala. Není mi úplně jasné, proč se ozývají právě romské organizace. Zavedení nové sankce má řešit přestupky, ať je spáchá kdokoli. Pokud se ozývají romské organizace, tak si můj návrh nepřečetly. Nebo nám snad chtějí říci, že právě Romové se dopouštějí těchto přestupků? To je z mého pohledu nesmysl.
Co kdyby byl někomu uložen zákaz být v určité obci a on tam třeba potřeboval jít ke svému stálému lékaři? To byste ho tam nepustila?
I do města, kde má uložen zákaz pobytu, by mohl jít se svolením správního orgánu, který o zákazu rozhodl. Prioritně by se to navíc týkalo jen zákazu být v určité části obce. Například v Chomutově, ze kterého pocházím, jsou palčivým problémem skupinky prostitutek a pak skupinky - a oni to ani nebyli bezdomovci - lidí typu gambleři, narkomani, takové ty společenské živly, proti kterým jsme nemohli žádným způsobem zasáhnout. Mají nějaké příjmy, ale není známo, odkud je berou, to znamená, že nejsou legální. A pokuta nemá význam, protože oni ji nezaplatí, oficiálně nemají žádný zdroj příjmů. Právě proti takovým skupinám lidí by bylo možné použít zákaz pobytu.
Váš stranický kolega, ministr spravedlnosti Pospíšil, už řekl, že vidí problém, protože zákaz pobytu smí uložit jen soud.
My o tom spolu ještě budeme mluvit v těchto dnech. Mluvila jsem s kolegy poslanci, kteří byli zároveň starosty, a ti se k tomu vyjadřují kladně.
Jsou lidé, kteří mají na kontě i patnáct přestupků, ale pokuty neplatí
Další věc, kterou navrhujete, je to, že by obec mohla zveřejnit jméno, bydliště a další údaje o lidech, kteří neplatí pokuty za přestupky. Proč si myslíte, že je správné něco podobného zavést?
Byl by to další nástroj ke zlepšení vymahatelnosti práva. Abychom si řekli, o jakých lidech mluvíme. Jsou to lidé, kteří mají na kontě deset, patnáct i dvacet přestupků, ale pokuty neplatí.
To opravdu věříte tomu, že lidi tohoto typu přiměje k zaplacení pokuty to, že bude někde zveřejněno jejich jméno?
Je to diskutabilní, ale je to jeden z dalších podpůrných nástrojů.
Když se o někom ví, že má zápis v trestním rejstříku, hůř shání práci. Nebylo by to něco podobného s veřejným registrem přestupků? A nesrazíte ty lidi, jichž by se to dotklo, ještě víc dolů, místo toho aby fungovala nějaká prevence místo represe? Že když budou mít veřejně známý "škraloup", hůř seženou práci, hůř se začlení do společnosti?
Samozřejmě všechny obce mají rozsáhlé preventivní programy na začleňování sociálně slabých. A dělají to bez ohledu na to, z jakého etnika ti lidé jsou. Všechna města těm lidem neustále nabízejí pomoc. Azylové domy, levnější bydlení, poradenství. Mnozí lidé nemají ani základní hygienické návyky. Tohle všechno zajišťují obce i s pomocí neziskových organizací, které tam jsou. Prevence je, ale je malá represe. Dala bych vám příklad s dětmi. Dítě si dovolí jen to, co mu dovolí rodič. Taky musí rodič říci - tohle už nesmíš. Když existují lidé, kteří vidí, že mají získat od státu peníze, nevyvíjet žádné úsilí, aby získali práci a nějak se odvděčili společnosti, naopak stěžují život lidem kolem nich, musí nastoupit represe.
Počítáte tedy s tím, že když lidé budou vědět, že budou mít veřejnou ostudu, a bude se o nich vědět, že spáchali přestupek, tak to zafunguje preventivně a část z nich páchání přestupků omezí?
Ano. Není asi normální, že je třeba rodina, kde se sejde i 30 přestupků, a to není nic neobvyklého. Samozřejmě se to vylepšilo, když se přistoupilo k mobiliární exekuci.
Pavel Louda a Ivana Řápková
Slušní lidé se teď musí bát neslušných, kteří je utiskují, míní Řápková
Proč chcete zákonem přímo určit, že noční klid je od 22 hodin do 6 hodin ráno? Opravdu takováto věc musí být napsána v zákoně?
Nemusí to být v zákoně. Ale jestliže je jeden z přestupků rušení nočního klidu, tak se vychází buď z vyhlášky obce, nebo ze subjektivního posouzení strážníka. Pokud se sankce zákaz pobytu v obci bude týkat i rušení nočního klidu, bylo by dobře, aby to platilo pro každou obec stejné.
Nemyslíte si, že návrhy typu tohoto vašeho mohou ještě přispět k radikalizaci ve společnosti a že může být více takových pochodů pravicových extremistů, jaký si teď naplánovali do Nového Bydžova, kde jsou averze mezi velkou částí lidí z většinové společnosti a mezi Romy? A že můžete pomoci k vzestupu extremistů?
Ne. Myslím, že návrh této novely jde jednoznačně proti tomu, aby se lidé přikláněli k extremistickým stranám. Když se zeptáte třeba lidí z litvínovského Janova, proč se přidávali k extremistům, tak proto, že nevěděli, jak řešit svou situaci. Žijí ve složitých podmínkách, ale nikdo nezakročí proti lidem, kteří je utiskují. Slušní lidé, kteří jsou tím postiženi, to cítí jako nespravedlnost, a právě proto se na stranu extremistů přidávali. Pokud projdou návrhy, které předkládám, a budou se využívat spravedlivě, měly by vést k většímu klidu a slušní lidé budou vidět, že je snaha tu situaci řešit. Nechápu, proč se ozývají romské organizace. Nikde v novele zákona o přestupcích není napsáno, že se to týká Romů.
