Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postřílet, zapálit. Nenávistné komentáře na sítích nemíří jen na menšiny

  9:38aktualizováno  9:38
Téměř dva a půl milionu nenávistných komentářů na adresu menšin nebo některých sociálních skupin se během posledního roku objevilo na českém internetu. Více než čtyřicet osobností v nové kampani iniciativy HateFree Culture upozorňuje na to, že nenávistné komentáře, takzvané hejty, se netýkají jen příslušníků menšin.

Terčem nenávistných komentářů v internetových diskuzích a na sociálních sítích se může stát každý, upozorňuje kampaň. | foto: HateFree Culture

Kampaň nazvanou Jsme v tom společně tvoří série portrétů osobností s konkrétními nenávistnými komentáři, kterými je častovali z velké části anonymní diskutující na sociálních sítích či v internetových diskuzích.

Podle iniciativy HateFree Culture, která ve spolupráci s databází společnosti Yeseter komentáře na „českém internetu“ dlouhodobě monitoruje, se jich jen během roku vyrojilo téměř dva a půl milionu.

Fotogalerie

„Kamarádka má kočku, která čeká koťata, je hezčí než tato opice a přesto se tím v Blesku nechlubí,“ napsal například anonymní diskutující na adresu herečky Sandry Novákové ve spojitosti s článkem o jejím těhotenství.

Zpěvák Jan Bendig zveřejňuje zprávu od Marka D.: „Nejraději bych tě ty cigánku utopil a vymlátil celou tvojí rodinu.“ Terčem urážlivých nebo nenávistných komentářů se stala také v souvislosti se svou tvorbou spisovatelka Irena Obermannová: „Ty pravdoláskařská plesnivá špinDÍRO, sama seš nechutná,“ píše diskutér, který si říká wojtylak.

„Postřílet!!!“ napsal Vlastimír N. pod fotografii muslimky Ireny s jejími dětmi před několika měsíci v rámci kampaně Ne mým jménem. Jiří S. zas měl potřebu sdílet na adresu spisovatelky Kateřiny Tučkové následující urážku: „Tučková a jí podobní jsou lůza a hanba našeho národa. Chce se jen zviditelnit.“

Nenávist k jedné skupině zvyšuje i nenávist k dalším

„Cílem videa i fotografií je poukázat na fakt, že s hejty v online prostoru se může setkávat každý z nás, a zdaleka ne jen pro svou příslušnost k nějaké náboženské, sexuální nebo etnické skupině. Často se totiž terčem urážlivých komentářů stávají také lidé kvůli svému vzhledu, názorům, životním zkušenostem, profesi a řadě dalšího,“ popisuje Lukáš Houdek z HateFree Culture. „Je proto v zájmu nás všech, abychom se snažili online prostor kultivovat a především sami přemýšeli, než něco podobného napíšeme,“ dodává.

Do kampaně se zapojilo přes čtyřicet osobností, které se nechaly vyfotografovat ve svém každodenním životě při běžných činnostech. Jejich portréty doprovází nenávistné a urážlivé komentáře, které jim přišly e-mailem, objevily se jako komentáře pod příspěvky na Facebooku nebo v diskusních fórech.

Uprchlíkům v nouzi Češi pomohou

Mezi fotografovanými jsou i muslimové, Vietnamci, Romové, senioři, lidé s odlišnou sexuální orientací, lidé s onemocněním HIV či bývalí uživatelé drog apod.

Skupiny, na které nejčastěji míří nenávistné komentáře, se podle Houdka v čase mění. „V současnosti přibyla například skupina „uprchlík“ nebo „migrant“, které dřív nikoho příliš nezajímaly. Před lednovými útoky v Paříži se tolik nemluvilo ani o muslimech, spíš to byli Romové. Obecně platí, že nenávist k jedné skupině zvýší nenávist k jiným skupinám. To se dlouhodobě potvrzuje. A také to, že lidé, kteří hejtují jednu skupinu, často hejtují i jiné, tedy vedle muslimů například také Romy, gaye a tak dále,“ vysvětluje Houdek.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.