Budu trapný. Na Novém Zélandu někdo zaútočil na mešity. Ve jménu zármutku nad Londýnem.
Česká duše možná není tak dramatická, aby rovnou sáhla k násilí, nicméně kolik asi lidí v zemích Koruny české v posledních dnech napadlo – vyžeňme ty přičmoudlíky a bude pokoj! Byl by to zajímavý průzkum veřejného mínění, v němž by byla tato slova položena jako otázka.
Ano, nabízí se to. Zbavme se "páté kolony" přistěhovalých Arabů a dalších "všelijakých" – a setřeseme nebezpečí. Že snímky obětí londýnského atentátu a jejich jména svědčí o tom, jak je smrt vskutku nad kulturami, že mezi mrtvými jsou mnohé tmavé tváře a šikmé oči? Tím se přece nebudeme zabývat.
Že v Iráku (a nejen tam) zabili teroristé mnohé občany víry v Alláha, ba egyptského diplomata, to vyznavače kolektivních vin nemusí zajímat.
Je pravda, že nikdo nemůže tušit, který z našich muslimských spoluobčanů je skrytý nepřítel. A už vůbec neodhadneme, zda potměšilá očka arabského souseda neskrývají zvrácenou radost: To jste to dostali, západní dekadenti! Pravda ovšem také je, že před časem skandovali čeští fotbaloví fanoušci nadšeně: Usáma! Usáma! A že potěšení z bolesti Spojených států po vraždě dvojčat nebylo pouze slastí idiotů z islámského světa, ale i mnoha velmi bílých a kmenově západních lidí s deficitem sociální inteligence.
Úvaha "vyřízněme muslimský vřed v podobě arabských přistěhovalců, a tím zmenšíme nebezpečí" se stává z tohoto hlediska poněkud kulhavou. Teroristické skupiny disponují značnými finančními rezervami.
Nejspíš by si nakonec našly i mezi nemuslimy mnohé schopné hromadné vraždy. Prodejnost, nenávist a fanatismus nejsou výsadou jedné kultury. Banálně řečeno: nedávná historie západní civilizace o tom tragicky svědčí.
Jistě, nedorozumění mezi naší kulturou a kulturou islámskou je hluboké. Neexistuje však západní antisemitismus? Nežije v mnohých Evropanech vypjatý antiamerikanismus blížící se až k zášti? Věřit, že s tím neumějí vůdci teroristických islámských skupin pracovat, bylo by jejich naivním podceněním.
Usámové vědí, jak zacházet s nenávistí. I v naší kultuře je jí habaděj. A oni mají dostatek času, aby ji ve svůj prospěch živili. Přesvědčení o kolektivní vině muslimů je prvním krokem k tomu, abychom se navzájem nenáviděli i my, "lidé Západu", a hledali jeden u druhého vinu za ohrožení. Buďme banální: o co jiného teroristům jde?