Propojil svou politickou dráhu s vedením křesťanské tělovýchovné organizace Orel. Díky tomu se dostal do dozorčí rady Sazky, z níž mu ročně plyne kolem šesti set tisíc korun.
Šustr, který své poslanecké křeslo hodlá obhájit z pátého místa jihomoravské kandidátky Koalice, nezapomíná ani na svou rodinu. Její rozpočet vylepšuje ještě tak, že jako svého poslaneckého asistenta zaměstnává vlastního syna. Asistenti poslanců mají měsíčně nárok na 23 tisíc korun.
"Je to člověk, který má takové kvality, že by se jiný podobný těžko sháněl," říká Šustr, který se netají ani tím, že mu v poslanecké práci pomáhají i další členové rodiny.
Šustr-syn byl navíc jeden čas zaměstnaný i v křesťanské tělovýchovné jednotě Orel, kterou Šustr-otec od roku 1997 vede. Poslanec však tvrdí, že na synovu práci v Orlu neměl žádný podíl: "Nezaměstnal jsem ho já, ale rozhodlo o tom předsednictvo. A udělalo moc dobře." Z toho, že Šustr využívá peníze Orla pro své osobní potřeby, však lidoveckého poslance veřejně obviňují dokonce i někteří členové této tělovýchovné organizace.
"Máme podezření, že peníze Orla zneužívá. Orel pod jeho vedením špatně hospodaří. Upozorňovali jsme na to, ale doteď se nic nestalo," uvedl Ervín Najman, který byl dlouholetým právníkem Orla a stále je jeho členem.
Najman a několik dalších zástupců Orla už loni požádalo vedení organizace, aby vysvětlilo několik Šustrových sporných kroků. Jde zejména o to, co poslanec dělá s více než statisíci, které ročně dostává za svou funkci místopředsedy dozorčí rady ve společnosti Sazka.
"Pan Šustr se do Sazky dostal díky své funkci v Orlu. Veřejně prohlašoval, že všechno odevzdává Orlu, ale není to pravda," uvedl Najman.
Ladislav Šustr následně přišel s verzí, ze které vyplývá, že Orlu nedává fakticky nic, ale zároveň si pro sebe nic nenechává. Říká totiž, že jako neplacený funkcionář jednoty využívá peněz ze Sazky při své práci pro Orla.
"Z příjmů ze Sazky si nic nenechávám, platím z nich benzin, telefony, tužky... prostě všechny další věci, které souvisí s mou funkcí starosty Orla. Má osoba tedy nestojí Orla ani korunu," tvrdí Šustr. Nakonec ještě přidal vysvětlení, že část odevzdává na charitu.
"Šedesát tisíc měsíčně na benzin, to přece každý uzná, že je nesmysl. Navíc to je vysvětlení, které je vlastně nedohledatelné," komentoval Šustrovy výroky právník Najman.
Letitá šéfka sekretariátu Orla Marie Kučerová k tomu jen podotkla, že původně se Šustr dokonce snažil své kolegy přesvědčit, že z dozorčí rady Sazky dostává jen šest tisíc měsíčně.
"Bylo to na minulém sjezdu Orla, když jsme po něm chtěli, aby nám doložil, kolik peněz ze Sazky jednotě dal. Řekl nám, že bere jen pět nebo šest tisíc měsíčně a že na svém angažmá v jednotě ještě prodělává. Nikdy nám nebyl ochoten doložit, kam ty peníze dává," prohlásila Kučerová.
Šustrovi kolegové zpochybňují i práci jeho syna pro tělovýchovnou jednotu. "Bral přes pět tisíc měsíčně, ale žádnou práci pro Orla nevykonával. Pan poslanec jen nechal přivydělat svého syna. Zajímavé je, že spolupráce skončila ve chvíli, kdy jsme se po tom začali pídit," řekl Najman.
Ladislav Šustr přiznává, že jeho syn byl v Orlu zaměstnaný, rozhodně však popírá, že jen fiktivně: "Zavedl tam pořádek do rozesílání časopisů. Vytvořil na to počítačový program, a tím pak jeho práce skončila." Ke kritice svých kolegů říká: "Jsou to blázni. Věřte mi. Všechny věci, na které upozornili, jsou v naprostém pořádku."
Najman, Kučerová a další dva členové Orla (Miroslav Kozlovský a Anna Nečasová) tvrdí, že Šustr jim odmítl cokoli vysvětlovat, a když se obrátili na revizní komisi Orla, dopadli stejně. Kromě případů Sazka a Šustr-syn požadovali vysvětlení, jaké smlouvy Orel pod Šustrovým vedením uzavřel s reklamními agenturami a kolik vydělává na pronájmech.
Dokumenty, které má MF DNES k dispozici, potvrzují, že vedení Orla (tedy nejbližší Šustrovi spolupracovníci) skutečně odmítlo svým členům hospodaření jednoty poodkrýt. A to s argumentem, že na takové informace nemají nárok.
"Článek 33 stanov Orla sice v obecné podstatě zakládá právo všech členů na informace o usneseních, případně opatřeních orgánů Orla, nezakládá však povinnost všech orgánů detailně informovat všechny členy Orla ve všech otázkách," napsalo loni předsednictvo.
"Jenom nás to utvrdilo, že naše podezření jsou naprosto důvodná.
Každý jiný by v případě, že by měl všechno v pořádku, dal na stůl dokumenty," konstatoval Najman.
Šustrovi kritici se na svou stranu snažili získat i další takzvané župy Orla, až na dvě výjimky však neuspěli. Najman i Kučerová přitom tvrdí, že ostatní se k nim nepřidali proto, že se bojí. "Někteří nám to řekli i otevřeně. Proti Šustrovi nepůjdou, protože mají strach, že by pak jejich župy odřízl od financí," řekla Kučerová.
