Nemocniční přístroje přesluhují

  • 4
Že se v plzeňské nemocnici porouchal přístroj na ozařování pacientů s rakovinou a ti musí teď cestovat po celé republice? Podobné problémy řešíme dnes a denně, konstatují lékaři z ostatních nemocnic. Ozařovací technika pro léčení pacientů se zhoubnými nádory je podle expertů zastaralá. Tři z dvaceti přístrojů, takzvaných lineárních urychlovačů, jsou mimo provoz - jeden v Plzni, druhý v Praze na Bulovce a třetí v Českých Budějovicích. Problémy má i Ostrava.

Ale nejde jen o urychlovače. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky je dnes v zemi téměř čtyřicet procent přístrojů starších osmi let. Ne že by se po této době musely hned vyměnit, ale začínají být zastaralé - a více poruchové.

Zatímco nemocnice, snažíce se držet krok s pokrokem medicíny, průběžně (a mnohdy bohužel nekoordinovaně) investují do nových supertechnologií, ty "běžné" přístroje postupně dosluhují a mnohé už patří spíš do šrotu. Nejhůře jsou na tom rentgeny - paradoxně přístroje, na něž klade přísné podmínky nový atomový zákon, protože vystavují lidi nebezpečnému záření.

Paradox č. 1: fakulta horší než okres
"Některá naše pracoviště připomínají muzeum," prohlašuje náměstek Všeobecné fakultní nemocnice Pavel Horák. Rentgeny jsou v tomto špičkovém zařízení staré třináct let a například gama kamery na klinice nukleární medicíny pocházejí dokonce ještě z let sedmdesátých. I ony jsou určeny převážně pro léčení pacientů se zhoubnými nádory.

Čím léčí nemocnice
(uvedeno je procento přístrojů starších osmi let)

• lineární urychlovače: 36 procent 
• ultrazvukové přístroje: 39 procent 
• konvenční počítačové tomografy: 76 procent 
• zubní rentgeny: 52 procent

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky, data k 31. 12.
2001

Kliniky fakultních nemocnic slouží k výuce, ale to, na čem učí mediky i lékaře, je mnohdy ostuda. Podle Horáka lze na tom dobře dokumentovat další z paradoxů dnešního zdravotnictví: menší nemocnice, natož soukromá zařízení, jsou nezřídka vybaveny lépe.

"Když se nám porouchá počítačový tomograf, posíláme pacienty do soukromého zařízení na Jižním Městě. Dělám to velmi nerad," říká Horák. Lékaři z menších zařízení přitom sbírají své zkušenosti právě ve velkých centrech fakultních nemocnic, aby se naučili například správně vyhodnocovat snímky. "Pak přijedou a diví se, že doma mají techniku mnohem lepší," říká náměstek.

Jenže ne vždy s ní umějí pracovat. Mnohé nemocnice si koupily přístroje, aniž měly vyškolený personál. "Mohl bych jmenovat okresy, ale nebudu, odkud se ani nevyplatí vyžadovat snímek, protože si musíme udělat vlastní," tvrdí Horák. Pokud je samozřejmě zrovna na čem.

Paradox č. 2: přístroje jsou nevyužité
Nebo jsou nakoupené přístroje nevyužité, protože nemocnice nemá peníze na to, aby zavedla nepřetržitý provoz. A tak pacienti stejně čekají na ošetření dlouhé měsíce. "Do budoucna je to takto neúnosné," souhlasí Jan Daneš, člen Radiologické společnosti.

Nemocnice si stěžují, že z plateb od pojišťoven na obnovu přístrojů neušetří. "Říkáme to pořád, ale stále se nemůžeme domluvit, třeba se s novou vládou domluvíme," věří Miroslav Rössler, ředitel nemocnice v Uherském Hradišti.

Dnes nemocnice spoléhají na stát. Dotace jsou však omezené, což se naposledy projevilo při osudu dotací na obnovu rentgenů v rámci atomového zákona: z původních 900 milionů zůstala desetina. Přidělování peněz přitom postrádá řád. Výhodu nemá ten, kdo víc potřebuje, ale kdo víc lobbuje a křičí.

"Problém je třeba řešit systémově. Nelze to donekonečna dělat jako dnes, kdy jeden leští kliky na ministerstvu, jiný lobbuje v parlamentu a třetí udělá mediální kampaň," uvedl Daneš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video