Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tajné nemocnici v Těchoníně hrozí zrušení. Je málo infekcí

  8:59aktualizováno  8:59
Má se nákladné Centrum biologické ochrany v Těchoníně zrušit, anebo má armáda jeho provoz dál platit? Tímto dilematem se ministerstvo obrany zabývá už delší dobu a prodloužilo si termín na vynesení verdiktu. Měli se tam léčit vojáci nakažení ebolou nebo nemocí SARS, ale to zatím nebylo třeba.

Centrum biologické ochrany v Těchoníně | foto: Ministerstvo obrany ČR

O osudu utajované nemocnice, jejíž provoz stojí ročně sto milionů korun, rozhodne ministerstvo obrany v příštích týdnech. Podle Bílé knihy už mělo být do poloviny roku rozhodnuto, nakonec ale vojáci termín prodloužili do října.

"Snahou resortu je zachovat zařízení, ale je potřeba najít finanční prostředky. Ještě rozhodnuto není," řekl jeho ředitel podplukovník Michal Kroča.

Peníze musí přijít z více zdrojů

V Těchoníně jsou připraveni izolovat a léčit lidi nakažené vysoce nebezpečnými infekčními nemocemi s minimem rizika přenosu nákazy mimo zařízení. A zároveň izolují a vyšetřují vojáky vracející se z epidemiologicky rizikových oblastí, jako je třeba Afghánistán.

Když se před pár lety připravovali v Těchoníně na léčení nejtěžších případů rychle se šířící prasečí chřipky, zdála se být existence krizového centra nezpochybnitelná. Nafouknutá bublina však splaskla za pár týdnů a nová skutečně vážná hrozba pro obyvatele Česka není po ruce.

Nastal tedy vhodný čas k rušení.

Vojáci v Těchoníně

Centrum biologické ochrany v Těchoníně ročně využívá jen asi tisíc klientů, většinou jsou to vojáci, kteří při návratu ze zahraničních misí musí projít běžným karanténním vyšetřením. Před světem uzavřená nemocnice má však především ten účel, aby izolovala pacienty nakažené například antraxem či smrtelně nebezpečnými přenosnými chorobami, a zmenšovala tak riziko nákazy při umístění těchto pacientů do běžných nemocnic.

Armáda by Těchonín kvůli povinným úsporám na jednu stranu ráda pustila, a na druhou s tímto zařízením dále počítá NATO.

Ale ekonomická fakta jsou neúprosná a ve hře je varianta, že zařízení za 1,75 miliardy korun, jehož roční provoz stojí kolem sto milionů korun, skončí na webových stránkách armády v rubrice "nepotřebný majetek".

"Využití a další budoucnost Centra biologické ochrany v Těchoníně jsou předmětem jednání, která jsou aktuálně vedena nejen na úrovni resortu Ministerstva obrany. S ohledem na pokračující škrty v rozpočtu ministerstva obrany je otázka dalšího provozování centra velmi složitá," říká mluvčí ministerstva Vladimír Lukovský, podle něhož je jednou z důležitých podmínek dalšího provozu ústavu vícezdrojové financování.

A to je samozřejmě problém.

"Doposud se však další instituci, která by byla ochotna se na provozu podílet, nalézt nepodařilo. Jednání o budoucnosti centra v Těchoníně však nadále pokračují, všechny varianty zůstávají otevřeny," dodal mluvčí.

Zavření by postihlo zaměstnanost v oblasti

Existuje však šance, že se najde někdo, kdo by se chtěl na provozu také podílet? Asi těžko. "My jsme v pohotovostním stavu, v krizové situaci by nemocnice fungovala," říká Kroča.

Ale naproti tomu může kdokoliv proti pokračování Centra argumentovat i tím, že se v poslední době šmahem ruší i méně exkluzivní pohotovosti.

Zavření Centra by se nezbytně dotklo vojáků i jeho civilních pracovníků v okolí, kteří by tak přišli o práci.

"Samozřejmě, že by mi zavření ústavu vadilo. Pracuje v něm více lidi z vesnice, a kdyby se zrušil, měl bych menší tržby," řekl například majitel těchonínského Hostince U mostu Martin Zajac.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.