Nemocnice u hranic chtějí léčit cizince

Bohumín - Lékaři nemocnic v pohraničních městech severu Moravy a Slezska už delší dobu mluví o tom, že budou poskytovat své služby i obyvatelům sousedních států, především Polákům. Zatím jim to neumožňuje legislativa. Doufají však, že až to půjde, cizinci se k nim pohrnou. Nemocnice, jejichž finanční rozpočty jsou stále napnuté, by tak získaly nový zdroj příjmů. Poláci totiž nemají v pohraniční oblasti příliš hustou síť zdravotnických zařízení.

Nemocnicím by polští pacienti pomohli
"Poláci nemají v pohraniční oblasti příliš hustou síť zdravotnických zařízení. Proto mají zájem využívat nemocnice za českými hranicemi," tvrdí například mluvčí privátní firmy provozující nemocnici v Bruntále Karel Soukop. "Nám by to velmi pomohlo," netají.

Perspektivu vidí v příhraniční spolupráci s Polskem i starosta Bohumína Petr Vícha. "My se tím zabýváme už od roku 1996, kdy se město stalo zřizovatelem nemocnice. Zájem je spíš z polské strany, protože za hranicí je málo nemocnic. Nám by samozřejmě zvětšení spádové oblasti vyhovovalo. Využití nemocnice by bylo efektivnější," vysvětluje Vícha.

Spolupráce vázne zatím na legislativě
Bohužel, i když lidé po obou stranách hranice mají o spolupráci zájem, stále to vázne na legislativě. "Česká republika dodnes nemá s Polskem podepsanou mezivládní dohodu, která by upravovala i vzájemné vztahy v oblasti zdravotnictví," řekl Vícha.

Bohumínský starosta se domnívá, že polských pacientů se tuzemské nemocnice zřejmě nedočkají dřív, než obě země vstoupí do Evropské unie. "Je to podobné jako s dálnicí. My ji chceme, Poláci z pohraničí také, ale nedaří se jim to prosadit na nejvyšších místech. Varšava počítá s výstavbou dálnice až po roce 2015."

Problémem může být i cizý jazyk
Iluze o česko-polské spolupráci ve zdravotnictví před vstupem zemí do unie nemá ani mluvčí bruntálské nemocnice. "Dřív to asi nebude," míní Soukop. "Dokud nebude existovat mezivládní dohoda, můžeme ošetřovat jen akutní případy. Dohoda totiž musí vyřešit nejen financování, ale i otázky jazykových bariér. Zdravotní dokumentace u plánovaných výkonů by totiž měla být pro potřeby polských lékařů vyhotovena v polštině," naznačil možné překážky.

Optimističtěji vidí možnost léčby cizinců ředitel privátní nemocnice v Třinci-Podlesí Marek Potysz. "S novou mezivládní dohodou s Polskem je to sice složité, ale věřím, že bude podepsána nejpozději příští rok. S polskou zdravotní pojišťovnou už jsme domluveni, že jakmile k tomu dojde, podepíšeme spolu smlouvu," tvrdí Potysz. "Jsem přesvědčen, že polští pacienti k nám budou jezdit na plánované výkony hrazené pojišťovnou dřív, než se staneme členy Evropské unie."

Poláci jsou ochotni za léčbu sami platit
Ředitel podotkl, že do nemocnice jezdí už tři roky Poláci, kteří jsou ochotni za léčbu platit sami. Zájem mají o laparoskopické výkony, jejichž cena se pohybuje od deseti do dvaceti tisíc korun. Mezi lékaři kolují informace, že stejný obnos by museli v polských státních nemocnicích dát jako úplatek, aby se vyhnuli klasické operaci skalpelem.

"V Polsku zatím nejsou laparoskopické výkony tak rozšířené, dělají se jen v malém množství a na vybraných pracovištích," řekl Potysz. "Ale pacientů, kteří proto jezdí na operaci k nám, není mnoho. Maximálně dvě desítky za rok."