„Pokud nedojde k radikálnímu navýšení příjmů nemocnice, není plat v současné výši udržitelný,“ řekl ředitel nemocnice Dušan Hubač.
Hospodaření nemocnice se totiž momentálně propadá do ztrát. „Podnikáme kroky, jak propad v hospodaření vyrovnat. Jednak jednáme s lékaři o možnostech slučování lékařských služeb. Uvádíme do chodu vlastní kotelnu a generátor elektrické energie. Sledujeme materiálové náklady, personální zabezpečení nemocnice, nákupy potravin a mnoho dalších ukazatelů,“ vyjmenoval ředitel některé položky chodu nemocnice, v nichž by se dalo do budoucna ušetřit.
Průměrný plat lékaře v jihlavské nemocnice stoupl od loňska o více než polovinu. Ze šestadvaceti tisíc se vyšplhal na více než čtyřicet jedna tisíc korun. Přitom průměrný plat lékaře v České republice činí podle údajů Milana Kubka, předsedy Lékařského odborového klubu (LOK), necelých osmadvacet tisíc měsíčně.
„Je to 199,5 procenta celostátního průměru, náš požadavek tři sta procent průměrného platu zůstává,“ připomněl Kubek. I přes výrazné zvýšení lékařských platů ve všech nemocnicích a citelné zatížení jejich hospodaření, přiznávají také ředitelé těchto podniků, že ani v současné podobě mzdy dostatečně nevyvažují zodpovědnou a náročnou práci lékařů.
„Platy, které měsíčně vyplácíme lékařům, jsou podle mého názoru stále nízké,“ tvrdí Zdeněk Kadlec, ředitel okresní nemocnice v Novém Městě na Moravě, i přesto, že si v tamní nemocnici doktoři vydělají více než třicet tisíc měsíčně.
Obdobně vidí situaci i Jaroslav Soukup, ředitel Okresní nemocnice v Třebíči. “Před letošním zvyšováním platů se mzda v naší nemocnici pohybovala pod celostátním průměrem. Mým cílem bylo dostat se alespoň na průměrnou úroveň,“ řekl Soukup.
Přestože bylo kolektivní vyjednávání mezi lékaři a vedením nemocnice, kde výše platů hraje stěžejní roli, podle slov ředitele rozumné, zvýšení mezd i zde citelně zatížilo hospodaření nemocnice. „Jdeme do minusu,“ přiznal ředitel. „Platy chci ale i v příštím roce udržet na stejné výši,“ dodal ředitel.
Platy nižší než je celostátní průměr vyplácí nemocnice v Pelhřimově, kde si lékař v průměru přijde na pětadvacet tisíc měsíčně. I tady však od loňska platy stouply o čtyři a půl tisíce korun. „Se zvýšením platů lékařů stouplo mzdové zatížení nemocnice oproti loňskému roku o sedmnáct milionů korun. Přesto zatím hospodaříme bez větších ztrát,“ uvedl ředitel pelhřimovské nemocnice Pavel Hrala.
Velkou část z celkové výše lékařského platu představují odměny za služby a přesčasové hodiny. V jihlavské nemocnici například vydělá službu konající lékař každou hodinu tři sta korun. Počet hodin, které může doktor ročně odsloužit je však zákoníkem práce omezen.
"Vedení nemocnice může lékaři nařídit sto padesát přesčasových hodin za rok. Další služby až do osmi set šestnácti hodin potom může lékař odsloužit podle své vlastní vůle. Musí k tomu tedy být dostatečně motivován," uvedl ředitel jihlavské nemocnice Dušan Hubač.
Přestože jsou mezi ohodnocením lékařů v jednotlivých okresních nemocnicích na Vysočině nemalé rozdíly, lékaři se zatím za výdělkem stěhovat nechystají. “Nemám žádné informace o tom, že by některý z doktorů projevil snahu odejít do jihlavské nemocnice,“ sdělil pelhřimovské nemocnice Pavel Hrala.
Malý zájem o práci v jihlavské nemocnici potvrzuje i její ředitel Dušan Hubač. „V současné době registrujeme několik žádostí ze strany slovenských lékařů a standardní žádosti čerstvých absolventů lékařských fakult. Nemáme však jediného žadatele z řad českých lékařů,“ uvedl Hubač.
I když se podmínky v jednotlivých nemocnicích mohou lišit, není podle slov předsedy lékařských odborů Milana Kubka důvod, aby se tak výrazně lišila také výše platů. „Problém je v tom, že zatímco někteří ředitelé považují kvalitní lékaře za prioritu, jiní raději penze investují do přístrojů a do betonu,“ řekl Milan Kubek.
