DÁLE ČTĚTE:
Součková by měla odejít - debata ve sněmovně
Podle náměstka hejtmana Petra Horkého je stav financování zdravotnictví dlouhodobě vážný, avšak nyní se přiblížil doslova ke kritické hranici.
"Okresní ředitelé VZP sdělili nemocnicím, že objem záloh, které se vyplácely, bude krácen asi o dvacet procent a platby se oproti současným termínům ještě zpozdí. V praxi to znamená, že by příští měsíc nemocnice nemusely mít peníze na výplaty pro zaměstnance," uvedl Horký.
Pojišťovna, platíme jen tolik, kolik vyberemeTo však jednoznačně odmítl ředitel VZP v Sokolově Roman Gajewski. Tvrdí, že situace je vážná už deset let a odmítá názor, že současné problémy nemocnic jsou spojovány s činností zdravotní pojišťovny.
"Můžeme zaplatit nemocnicím pouze tolik, kolik vynese systém. Vedení nemocnic i krajský úřad věděly už od jara, že v letních měsících a počátkem podzimu bude vůbec nejhorší období a dojde ke zpoždění plateb. Nejde tedy z naší strany o žádný neočekávaný krok, kterým bychom chtěli nemocnicím komplikovat činnost," dodal Gajewski.
Jako jediný možný způsob, jak se vyhnout krizi a nepřipravit v listopadu lidi o výplaty, je podle náměstka hejtmana Petra Horkého vyjednání takzvaného kontokorentního bankovního úvěru pro jednotlivé nemocnice.
Tento druh úvěru může být vyřízen ve velmi krátké době, ovšem je spojen s poměrně vysokými úroky. Ty začínají na deseti procentech.
"Karlovarská nemocnice má tento úvěr vyřízený už od srpna, a to ve výši patnáct milionů korun. O úvěr ve stejné výši teď žádá i sokolovská nemocnice a chebská požadovala deset milionů. Radní kraje s tím, aby si nemocnice vypůjčily od bank, souhlásí a tento návrh přednesou zastupitelstvu," uvedl Horký.
Banky chebské nemocnici půjčit nechtějí
S vyřízením úvěru by neměla mít problém ani v nemocnice v Sokolově, chebská ovšem neuspěla hned ve dvou bankách.
Chebské nemocnici nechtějí banky poskytnout kontokorentní úvěr vzhledem k její vysoké zadluženosti. Z doby, kdy nemocnici vlastnil stát, totiž dluží toto zdravotnické zařízení 56 milionů korun za sociální pojištění, dlužné penále činí dalších více než 100 milionů korun.
"Kraj se proto stane ručitelem při vyjednávání úvěru a tím by snad měl problém vyřešit," konstatoval Horký.
Kraj ale na to, aby nemocnicím pomohl ze svého rozpočtu, údajně nemá. "Kraj disponuje ročně částkou kolem čtyř set milionů korun, vše ostatní jsou přísně účelově vázané prostředky. A čtyřicet milionů, což je částka o níž se jedná v rámci úvěru, by byla desetinou rozpočtu. To je příliš mnoho," řekl náměstek hejtmana Jan Zborník.
Nemocnice se mají změnit ve firmy
Všechny tři bývalé okresní nemocnice se mají změnit ve společnosti s ručením omezeným. Takto měly začít pracovat od ledna příštího roku, jenomže už teď je zřejmé, že ke změně dojde pouze formálně.
"V obchodním rejstříku by měly být zapsány jako společnosti s ručením omezeným opravdu k 1. lednu roku 2004. Fakticky rozjedou činnost v nové podobě ale nejdříve až od dubna," domnívá se člen rady kraje Jiří Mutinský.
Skluz ve vzniku nových společností ovlivňuje podle náměstka hejtmana Petra Horkého několik faktorů. Tím hlavním je samozřejmě problém s financováním zdravotnických zařízení.
"Dále musíme splnit tři podmínky. Ministerstvo zdravotnictví schválí zdravotní lán kraje, bude uzavřeno výběrové řízení na lůžkovou a ambulantní péči a dojde k uzavření rámcových smluv a dodatků se zdravotními pojišťovnami," řekl Horký.
Lékařská pohotovost bude pro příští rok omezena
Vzhledem k nedostatku peněz sáhl krajský úřed k omezení lékařské služby první pomoci v příštím roce.
Pro dospělé bude zachována jen v bývalých okresních městech, pro děti rovněž a navíc v Ostrově. Omezením pohotovostí ušetří kraj ročně čtyři miliony korun.
