"Jak vidíte, tak Spojené státy, o nichž soudíme, že mají nejkvalitnější medicínu, přiznávají takovéto chyby a jako jedni z mála to změřili. V Česku to musí být podobné, akorát to nikdo nesleduje," řekl ředitel pražské Nemocnice Na Homolce Oldřich Šubrt.
Řekl, že podle jeho odhadu nemocnice přiznávají nanejvýš pětinu chyb. Pochybení lékařů je stále vnímáno jako ostuda, přestože je typické pro všechny oblasti lidské činnosti.
"Dokud ale budeme chyby zatloukat, nepoučíme se z nich, a to je pro pacienty špatné," řekl Šubrt.
Lékaři ani nemají důvod chyby hlásit, protože nemocnic se na to nikdo rutinně neptá. Nemusí zveřejňovat výsledky léčení a porovnávat se s ostatními.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová říká, že by to vedlo k nevraživosti mezi nemocnicemi a pacienty by to mátlo. Naopak Šubrt míní, že pacient má právo tyto informace znát, už proto, že si péči platí.
Pro zveřejňování výsledků je i ředitel nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger. Myslí si však, že skutečných chyb je méně, než kolik uvádějí americké studie. "Při zpětném hodnocení je člověk chytřejší, ale lékaři se musí často rozhodovat rychle, aniž mají všechny informace," řekl.
Jako příklad, jak se postavit chybě čelem, zmínil ředitel Homolky právě nemocnici v Hradci Králové, kde lékaři vyoperovali pacientovi zdravou ledvinu. "Když se to stalo, nemocnice to veřejně oznámila. Dnes tam budete mít stokrát nižší pravděpodobnost, že se něco podobného stane," podotkl Šubrt.
Šéf hradecké nemocnice Leoš Heger jej poopravil: "Budu upřímný: novináře jsem si svolal až tři měsíce poté, a to ve chvíli, kdy to jeden z nich vypátral. Mezitím jsme si to řešili uvnitř nemocnice. Ale možná nám už to, že jsme nic nezapírali, pomohlo. Klinika neutrpěla odliv pacientů, i když ta kauza s námi žije dodnes a lidé si v tramvaji vyprávěli historky typu: Tam nechoď, tam ti zamění ledviny."
Podle Hegera platí, že jednu chybu musí nemocnice napravit deseti dobrými činy. Homolka nyní zavádí systém, v němž si například hlídá, kolik pacientů se v nemocnici nakazilo infekcí, dostalo špatně léky (za poslední měsíc se to u tisíce pacientů stalo čtyřikrát) nebo kolik jich upadlo. Pak přijdou nápravná opatření a kontrola, zda chyb ubylo.
Pojišťovny zhodnotí porodnice
Ze dvou set nemocnic se vydala stejnou cestou (nebo o ní uvažuje) zhruba desetina, například Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Hradec Králové či privátní nemocnice Třinec-Podlesí.
Důslednou kontrolu chyb od nich vyžadují akreditační organizace, které jim pak udělují certifikát kvality. V Česku však není akreditace nemocnic povinná, stejně jako nemocnice nemusí zveřejňovat výsledky léčení.
Zdravotní pojišťovny data znají. A tvrdí, že je začnou postupně zveřejňovat, aby ukázaly, že úroveň péče se v různých zařízeních liší. Zatím zveřejnily, jak se jednotlivé kraje liší v léčbě infarktu (na Vysočině zůstávají lidé v nemocnici až třikrát déle než v Jihočeském kraji).
Na konci října chtějí zveřejnit údaje o porodnicích. Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková řekla, že chce kvalitu zohledňovat od roku 2006: nevyhovující provozy nemusí dostat novou smlouvu.
Emmerová chce ombudsmany
Ministryni zdravotnictví Miladě Emmerové se zveřejňování výsledků nelíbí, podle ní by mohly zmást pacienta a vést k nevraživosti mezi nemocnicemi. Sama má teď problém, že si "pustila ústa na špacír".
Královéhradecký hejtman žádá její odvolání za to, že v neformální debatě v restauraci na předvolebním mítinku podle tvrzení několika svědků řekla, že "v nemocnici v Broumově by si nenechala ostříhat ani nehty".
Ministryně oznámila, že by chtěla v nemocnicích ustavit nezávislé ombudsmany, kteří by hájili zájmy pacientů. Pacienty mezitím požádala o to, aby jí posílali své podněty ke zdravotní koncepci. Přišlo jí 450 dopisů, v třetině z nich lidé líčí své autentické zážitky z nemocnic a ordinací.
