Už v přijímací místnosti té krásné, ale zcela zvláštní nemocnice to čpí, zřejmě aby každý pochopil, že tudy procházejí ty nejubožejší bytosti Afriky. Tady se léčí ženy, které se při porodu roztrhly.
Amsalitech provdali velmi brzy za muže, kterého neznala. Při porodu dítě zemřelo a ona z něj vyšla jako mrzák. Její děťátko chtělo na svět tak, až jí protrhlo vaginu, která se spojila s močovým měchýřem. Někdy se stává, že dítě protrhne matku až do konečníku.
Amsalitech, která pochází z jižní Etiopie, byla náhle pro manžela bezcenná. Prostě ji vyhodil. "Ženy a dívky jako ona nemohou se svými muži spát. Nemohou rodit. Páchnou, nemohou vařit. A tak vědí, že muž s nimi nemůže žít," říká Ruth Gadissa, která patří k personálu nemocnice Fistula Hospital, jež leží na západním předměstí Addis Abeby. Ta nemocnice je svého druhu jediná na světě.
Klasicky otřesným případem je Mahabúba, která zde působí jako sestra, ale přišla jako pacientka. V osmi se stala víceméně otrokyní, po čtyřech letech ji její "majitel" znásilnil. Ve třinácti měla rodit - v buši.
Rodila několik dní. Dítě bylo mrtvé a ona skončila protržená. Otec dítěte ji strčil do opuštěné boudy a vysadil dveře, aby ji v noci mohly roztrhat hyeny. Mahabúba přežila a dobří lidé ji dostali sem, do nemocnice.
Ruth Gadissa říká, že ročně tady ošetří 2500 žen. Stačí celkem běžná operace. Ale potíž je v tom, že v Etiopii se něco podobného během jednoho roku stane 8500 ženám. Většinou jsou na porod příliš mladé a nevyspělé. Jejich boky ještě nejsou připraveny.
Druhou skupinou jsou ženy, jež jsou naopak už příliš staré. Dítě se nestačí otočit do správné polohy, a když míří na svět, matku málem zabije. Devadesát procent dívek a žen porod zvládne, ale zbytek by potřeboval lékaře.
Ale kde by se vzal lékař někde v buši? Ruth Gadissa si netroufá odhadnout, kolik žen dnes v Etiopii s tímto handicapem žije. Myslí si, že součet určitě přesáhne sto tisíc. Kolik je to asi v celé Africe, kde je život drsný jako na žádném jiném kontinentu?
Některé z postižených čeká doživotní vyhnanství. Pouze ty ženy, které už mají více dětí, mohou počítat s tím, že je manžel nevyžene. Za všemi ale zůstává pach moči a někdy i výkalů, které nemohou zadržet. Moč je cítit i v přijímací místnosti nemocnice.
Leží tam přijímací karty s dotazníkem. Ze stručných odpovědí lze číst životní dramata jako z knihy. Například Sintajehu, věk 25 let. Kdo přišel s pacientkou? Přišla sama. Kolik dětí porodila? Dvě. Kolik je naživu? Žádné. Kdy byl poslední porod? Před rokem a půl.
Ztratila kontrolu nad vylučováním moči? Ano. Nad výkaly? Ne. Opustil ji manžel? Ano. Jak se dostala do nemocnice? Pěšky a autobusem. Kolik stál autobus? 57 birrů (to jsou na venkovany obrovské peníze, přestože v přepočtu je to asi 220 korun).
Některé pacientky pocházejí až ze Súdánu, Ugandy a Somálska. Některé, jako třeba drobounká Ajebuš, která neměří snad ani 140 centimetrů, jsou napůl ochromeny a mají pánev vysazenou do strany, protože dítě jim při porodu přetrhalo i nervy.
Ajebuš zrovna plete. "Učíme je tady také číst, psát, základy rodinné výchovy," říká Ruth Gadissa. "Ale nejtěžší je vrátit jim sebevědomí a přesvědčit je, že se mohou zase vrátit do života jako úplně normální ženy. Že mohou mít dítě a rodinu. Nechápou to, protože v jejich vesnicích byly stejně postižené ženy vždy odsouzeny nést svůj úděl až do smrti."
V zaostalé Addis Abebě působí nemocnice, jako by se sem snesla z jiného světa. Chodníčky, zahrada, palmy. Všechno je moderní. Nemocnici založila před lety australská lékařka Catherine Hamlinová. "Říkáme jí Enaye, Matka," ukazuje Ruth Gadissa na obraz téměř osmdesátileté zakladatelky, jenž visí nad vchodem k operačním sálům.
Jezdí sem lékaři z celého světa. Ale s penězi je to horší. Svět ví dobře o africkém utrpení - viděl umírající hladem, lidi kosené AIDS, ebolou, malárií. Ale o tomto druhu utrpení moc neslyšel.
V nemocnici vyléčí osmdesát procent žen. "Je hrozné je sledovat, jak jsou zlomené, když sem přijdou," říká Ruth Gadissa. "Ale je úžasné je vidět, když odtud odcházejí zdravé."
Před branou nemocnice je plakát. Na něm je krásná Etiopanka v sexy tričku a krátké sukni. Druhá má na rameni dítě. Obě jsou šťastné. Plakát je sice o AIDS, ale protože ženy, které tudy vcházejí, stejně neumějí číst, dává jim naději, že jednou takhle budou vypadat i ony.
 V nemocnici na okraji etiopské metropole Addis Abeby se léčí ženy, které byly zmrzačeny při porodu. |
