Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nemocnice: pacienti trpí podvýživou

aktualizováno 
Téměř polovina pacientů v britských nemocnicích trpí lehkou podvýživou. V Česku to není jiné, říkají zkušenosti lékařů, sester i nemocných. V mnoha nemocnicích se nevaří nejlépe, pokud člověk jídlo nesní dost rychle, odnesou mu jej. "Dnes máme supermoderní operační metody, ale na výživu se naopak zapomíná," podotýká primářka pražského Gerontocentra Iva Holmerová.

Zejména pro staré lidi jsou nedostatky ve výživě často příčinou prudkého zhoršení zdravotního stavu. Lékaři stále častěji přiznávají, že špatná výživa ve spojení s chorobou vede k úmrtím pacientů.

Lékaři stále otevřeněji mluví o tom, že někteří nemocní lidé, zejména ti staří, neumírají v nemocnicích na svou chorobu. Život ztratí zbytečně - proto, že dost nejedí. V řadě zdravotnických zařízení bohužel platí: jídlo se přinese, a není-li o ně zájem, zase se odnese. Britské statistiky uvádějí, že lehkou podvýživou trpí v nemocnicích čtyřicet procent pacientů, osm lidí z deseti nejí tak, jak by mělo.

V českých nemocnicích to bude obdobné. "Data ze zahraničí jsou obecně uznávána a není důvod, abychom v Česku byli někde úplně jinde," podotýká dietní sestra pražské vinohradské nemocnice Tamara Starnovská. "Obecně se ví, že až osmdesát procent pacientů nemá zcela optimální výživu." S výživou nemocných to není dobré.

"Zatímco v mnoha oblastech péče o nemocné jsme významně pokročili, ve výživě nikoli," řekla během únorového Světového dne nemocných primářka pražského Gerontocentra Iva Holmerová. Léčba není podle ní jen podávání léků, ale také režim a výživa. "Ty druhé dvě metody znaly báby kořenářky, a když nebyly léky, sázely na ně. Dnes máme supermoderní operační postupy - a na tamto naopak zapomínáme," uvedla primářka.

Nedostatečnou výživou trpí například pacienti s Alzheimerovou nemocí, kteří potřebují jíst mnohem více než zdraví lidé. Výrazný úbytek na váze přináší také rakovina.

Každý člověk, který se má uzdravit, potřebuje kvalitní jídlo: když se například lidem se zlomeninami dodá vápník, jejich šance na uzdravení se rychle zlepší. Důsledkem nedostatečné stravy je naopak snížená obranyschopnost, ztráta svalové tkáně, pooperační komplikace, únava, deprese, apatie. Klasickým vyústěním špatné výživy je zápal plic - nikoli ojedinělá příčina smrti nemocničních pacientů. Vědci rovněž odhalili, že pacientů, kteří podstoupili operaci podvyživení, zemřelo o třetinu více než těch, kteří stejný zákrok absolvovali v dobré kondici.

Základní nedostatky výživy v nemocnicích shrnuje dietní sestra Tamara Starnovská do několika bodů: - není přehled, kolik toho nemocný snědl; někdo jiný z personálu mnohdy jídlo podává a jiný odnáší, - zkrátila se doba pobytu v nemocnici, proto člověk musí v krátké době absolvovat četná vyšetření spojená se zákazem jídla, nikdo však nesčítá, jak často pacient takto hladoví, - nemocní obecně trpí nechutenstvím, avšak jen málokdo se jich aktivně ptá, jak jedí, natož aby to zapisoval na nějaký formulář, - nemocní (například lidé se špatným chrupem) dostávají stravu, která pro ně není poživatelná, - mnoho lidí dostává jídlo, k němuž mají odpor, ale nikdo to s nimi neřeší, - zapomíná se na pití.

"Zásadní problém je tedy v komunikaci mezi pacientem a personálem, ale také mezi personálem navzájem," říká Tamara Starnovská. Úplná výživa musí obsahovat cukry, tuky, bílkoviny, vitaminy a stopové prvky.

"Infuzní výživa, která je v českých nemocnicích častá, je však nejspíš vlastně jen roztok glukózy. Pokud by obsahovala tuky či bílkoviny, nebyly by tyto roztoky čiré. Pacientům to nemůže stačit, naopak organismus to ošálí, zamaskuje to skutečnou podvýživu a uměle navodí situaci, kterou známe ze třetího světa: podvýživu typu kwashiorkor. Nemocní neubývají na váze, ale jsou spíše oteklí," varuje primářka Holmerová.

Podle ní bývá nemocniční dieta často málo chutná, neupravená a prochladlá. "Pokud nám nestačí fantazie, naaranžujme si jednou k nedělnímu obědu obdobné zákoutí, v němž si mají běžně pochutnávat naši pacienti," kritizuje Holmerová praxi některých zdravotnických zařízení.

Dagmar Pelíšková, primářka geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, popisuje, jak někdy vypadá hromadná nemocniční strava: "Tu chybí porce rýže či bramborové kaše, omáčka je zase taková ta klasická béžovka. Zapomíná se, že starý člověk často nemá zuby a maso nerozkouše, a když už dostane mletou stravu, zase je to často ta oschlá nevábná béžovka..."

Primářka může srovnávat: detašované pracoviště kliniky má svou malou vlastní kuchyň, kde vaří studentky oboru dietní sestra pro 46 pacientů a docela jinak. "Stačí i takový detail, jako je kousek kapie či petrželky na ozdobu. Při malém počtu pacientů také víme, kdo nemá jaká jídla rád," říká Helena Marková, zástupkyně ředitele zdravotnické školy v Praze 4.

Mnozí pacienti jsou však sami neukáznění, upozorňují lékaři - a zhusta to prý bývají žlučníkáři a cukrovkáři, tedy ti, kteří by měli nejvíce dodržovat dietní režim.
"Rodina by měla s nemocným probrat, co jedl, a pak nosit po dohodě s personálem jen to, co potřebuje, například různé výživové doplňky," podotýká Holmerová.

"Nemocný zcela odmítá pamlsky, které snadno podléhají zkáze a nepřinášejí hodnotnou výživu. Stejně tak ničemu neprospívají obložené chlebíčky, řízky, uzeniny a šunka, saláty a polévky jsou pro ně v jejich situaci spíše škodlivé," varovala Iva Holmerová.

Podle Tamary Starnovské by situaci mohlo radikálně zlepšit docela jednoduché opatření: zapisovat vše, co nemocný snědl a vypil, na papír zápis provede každý, kdo pacientovi jídlo podává, ať zdravotník nebo rodinný příslušník.

"Máme to tak zavedeno na některých odděleních u nás v nemocnici, ale obecně to není zažité a podvědomě to vyvolává pocit nadbytečné administrativní práce," přiznává dietní sestra Tamara Starnovská.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.