Vláda chce podle premiéra Bohuslava Sobotky ještě do konce volebního období prosadit vyšší nemocenskou pro dlouhodobě nemocné

Vláda chce podle premiéra Bohuslava Sobotky ještě do konce volebního období prosadit vyšší nemocenskou pro dlouhodobě nemocné | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Nemocenská při dlouhodobé pracovní neschopnosti vzroste

  • 167
Lidé, kteří dlouhodobě, tedy více než třicet dnů, marodí, mají šanci, že se dočkají vyšší nemocenské. Na tom, že by měla vzrůst, se v pondělí dohodli zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Změnu chce vláda přidat k novele o zdravotním pojištění, která už je ve Sněmovně, a prosadit ji ještě v tomto volebním období.

„Je evidentní a vyplývá to i z analýz ministerstva práce a sociálních věcí, že řada lidí, kteří jsou nemocní déle než třicet dnů, nebo déle než šedesát dnů, tak se v důsledku toho, že je nemocenská vyplácena jen ve výši 60 procent vyměřovacího základu při dlouhodobé pracovní neschopnosti, dostávají do složité sociální situace. Jsem rád, že se tripartita shodla na tom, že bychom tuto věc ještě do konce volebního období měli vyřešit,“ řekl po jednání premiér Bohuslav Sobotka. Návrh připraví ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a bude o něm jednat ve středu také vládní koalice.

21.listopadu 2016 v 15:22, příspěvek archivován: 21.listopadu 2016 v 15:26

Jsem rád, že zaměstnavatelé i odbory podpořili zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Chceme to prosadit co nejdříve!

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic a ČSSD se nepodařilo hnutí ANO přesvědčit, aby v těchto dnech kývlo na návrat nemocenské. Od čtvrtého do čtrnáctého dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání tripartity přišlo se dvěma návrhy. Podle prvního by stát od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent denního vyměřovacího základu, v dalších dnech na 72 procent. Ve druhé variantě by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci.

Varianty navrhované vládou by stát vyšly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun ročně. Variantu s nižším dopadem na rozpočet podpořili zástupci zaměstnavatelů, řekl první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. „Skutečně nejproblematičtější jsou nemoci, které trvají od zhruba patnácti až do devadesáti dnů. Souhlasíme, že v této kategorii je sociální dopad poměrně velký,“ řekl Rafaj.

Odbory pro vyšší růst nemocenské u dlouhodobě nemocných

Odbory navrhly, aby dlouhodobě nemocní naopak dostali peněz více. Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula přišel s tím, že zvýšení dlouhodobé nemocenské by mělo být na 78 procent denního vyměřovacího základu, a to už od jednatřicátého dne nemoci. Při delší nemoci totiž může člověk rychle spadnout do chudoby, argumentuje odborová centrála. „Situace dlouhodobě nemocných je skutečně vážná,“ řekl Středula.

21.listopadu 2016 v 12:24, příspěvek archivován: 21.listopadu 2016 v 14:06

@ceskenoviny_cz @odbory , @JStredula navrhl nyní na tripartitě zvýšení dlouhodobé nemocenské od 31. dne nemoci ve výši 78% hrubého příjmů.

„Sedmdesát procent ekonomicky aktivního obyvatelstva nedosahuje průměrného výdělku a pro ty je průměrná nemocenská za prvních třicet dnů přibližně deset a půl tisíce korun. A jestliže hranice příjmové chudoby pro jednotlivce je 10 220 korun, tak to znamená, že pokud má ještě nějakou rodinu, tak jsou pod touto hranicí a jsou ohroženi chudobou. A my si myslíme, že nemocný člověk, aby byl ohrožen nemocí a k tomu ještě hrozbou, že padne do chudoby proto, že přibližně 40 procent rodin není schopno zvládnout nějaký mimořádný výdaj, tak je to důvod k zamyšlení,“ uvedl šéf odborové centrály.

Dnešní nemocenská je u lidí s platem 27 tisíc korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video