Jenže britské ministerstvo zdravotnictví nedávno informovalo, že za letošní rok jen do půli července zemřelo 14 nemocných a choroba byla zjištěna ještě u dalších sedmi dosud žijících lidí. "Takový prudký růst je statisticky významný," citoval časopis Economist zdravotnické experty. Od roku 1995 nemoc v Británii zabila 69 osob. Jedna oběť byla nahlášena z Francie. Podle časopisu New Scientist to byl kulturista, který si kvůli posílení svalů píchal hormonové přípravky pocházející z dobytčích těl.
Nepřirozené krmivo
Nemoc šílených krav se sice soustředila na Británii, avšak nemocná dobytčata se objevila i v dalších západoevropských zemích - Francii, Německu, Belgii, Švýcarsku. Podle dnešních znalostí nemoc přenášejí priony nepatrné infekční částice složené z bílkovin a menší než virus. Epidemiologové se vcelku shodují, že příčinou nemoci šílených krav bylo krmení dobytka zbytky z jatek. Vnitřnosti a masokostní moučka byly zdrojem levných bílkovin. Nikdo se tehdy nepozastavil nad tím, že živočišné bílkoviny jsou pro býložravce nepřirozené. Přesný mechanismus vzniku nové nemoci je však zatím neznámý. Neexistuje ani lék - nemocná dobytčata musí skončit ve spalovnách, a nešíření nemoci by měl zajistit zákaz dělat ze zbytků poražených krav krmivo pro jiné krávy, který platí prakticky po celé Evropě včetně České republiky.
Nemoc mladých
Britské úřady zpočátku ujišťovaly, že nemoc šílených krav není pro člověka nebezpečná. Mýlily se. Její lidské podobě pak lékaři dali jméno nová varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci (vCJD). Zatímco dříve známá Creutzfeldtova-Jakobova nemoc postihuje především starší lidi, vCJD se v drtivé většině zaměřuje na lidi ve věku něco přes dvacet let. Proč? To zatím, navzdory veškerému výzkumu, nikdo s jistotou neví. Dodnes se nepodařilo naprosto přesně určit, jak se choroba dostala ze zvířat na člověka. Existují například teorie, že přenos nákazy je možný vzduchem, avšak mají mnoho odpůrců. V takovém případě by totiž hlavními nakaženými měli být farmáři. Statistika to však nepotvrzuje. Ani mezi řezníky není více nemocných než v ostatní populaci. "Jediné zatím jisté rizikové faktory pro onemocnění jsou poměrné mládí, bydliště v Británii a genetická varianta jedné z bílkovin lidského organismu, která spolupůsobí při vzniku nemoci. Tuto variantu mají dvě pětiny obyvatel," shrnul Richard Knight z britského ústavu pro sledování vCJD.
Priony v jídle
Proto se odborníci nejčastěji přiklánějí k hypotéze, že se nákaza přenesla na lidi jídlem. A to zejména takovým, do nějž se třeba jen v malé míře dostal mozek, mícha, slezina či mandle nemocného zvířete. V těchto částech jsou totiž nebezpečné priony obsaženy. I tak je těžké přesně určit, jak se který člověk nakazil. Vědci odhadují, že od okamžiku infekce do propuknutí nemoci vCJD uplyne deset až dvacet let. Po takové době si nemocný (či jeho rodiče, protože k nákaze došlo u dosavadních případů obvykle v dětství) jen mlhavě vzpomíná, jak se v kritickou dobu stravoval. Noční můrou je fakt, že hovězí maso s obsahem nebezpečných částí se v osmdesátých letech používalo ve školních kuchyních a také při výrobě dětské výživy. Tyto rizikové suroviny jsou zakázány teprve od roku 1989. Právě proto se někteří lékaři obávají, že v Británii mohou žít stovky, a možná i tisíce nakažených osob, u nichž se nemoc dosud neprojevila.
Vesnice nemocných
V poslední době si výzkumníci hodně slibují od vystrašené vesnice Queniborough. V ní od roku 1998 čtyři lidé na vCJD zemřeli a pátý právě umírá. Taková koncentrace je naprosto neobvyklá. Vědci tedy předpokládají, že právě v Queniborough se z nějakých důvodů rizikové faktory soustředily ve větší míře, takže by se mohly dát vystopovat. Srovnání obětí, které žily na jednom místě, by mohlo odhalit společné znaky vzniku choroby.
Ovce v podezření
Spojeným státům se nemoc šílených krav vyhýbala. O to větší obavy vzbudil fakt, že ve stádě ovcí ve státu Vermont, které tvoří zvířata dovezená v roce 1996 z Belgie a jejich potomci, se objevily čtyři podezřelé ovce. Jejich mozek byl poškozen a vědci v něm našli priony. Není však zatím jisté, jestli ovce trpí nemocí šílených krav, nebo zda jde o formu klusavky, ovčího mozkového onemocnění přenášeného rovněž priony, o němž se však soudí, že je pro lidi neškodné. Americké ministerstvo zemědělství neváhalo a nařídilo zabít a spálit celé stádo 376 ovcí. "Nemůžeme si dovolit čekat až na klinické příznaky nemoci, protože pak už by mohlo být pozdě," uvedl federální soudce Garvan Mursha, který nedávno rozhodnutí potvrdil. Je stále možné, že jde o zbytečnou paniku. A však pokud se nemoc šílených krav dokázala přenést na ovce, podstatně se zvyšuje riziko nakažení i pro lidi. Zatímco hovězí maso se už kvůli této chorobě deset let sleduje, skopové bylo zatím mimo podezření. I jiná zvířata se už nemocí šílených krav nakazila. Loni oznámili francouzští výzkumníci z Univerzity v Montpellier, že u dvaceti lemurů ze tří zoologických zahrad našli stopy prionů. Tyto poloopice, umírající s pórovitými dírami v mozku, totiž byly v první půlce devadesátých let krmeny bílkovinným doplňkem ke stravě vyrobeným ze zbytků krav poražených v Británii. A nebezpečná choroba možná ještě neřekla poslední slovo.
Česká republika: onemocnění nezjištěno
Naše země měla zatím štěstí - nebyl v ní zaznamenán ani jeden případ nemoci šílených krav.Veterináři povinně kontrolují všechna dobytčata s podezřelým chováním, které naznačuje poškození mozku, a také mozky náhodně vybraných poražených krav, ovcí, ale i norků a dalších zvířat. "Předpokládám, že tato nemoc u nás není už proto, že se tu hovězí dobytek nikdy nekrmil masokostními moučkami z přežvýkavců," říká Jan Bažant ze Státní veterinární správy.Nemoc nezasáhla ani lidi. "Neobjevil se u nás žádný případ nové varianty Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby," dodává profesor Karel Urbánek, předseda České neurologické společnosti a přednosta neurologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice.V České republice se vyskytuje pouze "původní" CJD, postihující lidi středního a staršího věku, a to zhruba v počtu jeden případ mezi milionem obyvatel během jednoho roku. "To je obvyklá frekvence výskytu pro středoevropské země," shrnuje profesor Urbánek.
(jet)
Nepřirozené krmivo
Nemoc šílených krav se sice soustředila na Británii, avšak nemocná dobytčata se objevila i v dalších západoevropských zemích - Francii, Německu, Belgii, Švýcarsku. Podle dnešních znalostí nemoc přenášejí priony nepatrné infekční částice složené z bílkovin a menší než virus. Epidemiologové se vcelku shodují, že příčinou nemoci šílených krav bylo krmení dobytka zbytky z jatek. Vnitřnosti a masokostní moučka byly zdrojem levných bílkovin. Nikdo se tehdy nepozastavil nad tím, že živočišné bílkoviny jsou pro býložravce nepřirozené. Přesný mechanismus vzniku nové nemoci je však zatím neznámý. Neexistuje ani lék - nemocná dobytčata musí skončit ve spalovnách, a nešíření nemoci by měl zajistit zákaz dělat ze zbytků poražených krav krmivo pro jiné krávy, který platí prakticky po celé Evropě včetně České republiky.
Nemoc mladých
Britské úřady zpočátku ujišťovaly, že nemoc šílených krav není pro člověka nebezpečná. Mýlily se. Její lidské podobě pak lékaři dali jméno nová varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci (vCJD). Zatímco dříve známá Creutzfeldtova-Jakobova nemoc postihuje především starší lidi, vCJD se v drtivé většině zaměřuje na lidi ve věku něco přes dvacet let. Proč? To zatím, navzdory veškerému výzkumu, nikdo s jistotou neví. Dodnes se nepodařilo naprosto přesně určit, jak se choroba dostala ze zvířat na člověka. Existují například teorie, že přenos nákazy je možný vzduchem, avšak mají mnoho odpůrců. V takovém případě by totiž hlavními nakaženými měli být farmáři. Statistika to však nepotvrzuje. Ani mezi řezníky není více nemocných než v ostatní populaci. "Jediné zatím jisté rizikové faktory pro onemocnění jsou poměrné mládí, bydliště v Británii a genetická varianta jedné z bílkovin lidského organismu, která spolupůsobí při vzniku nemoci. Tuto variantu mají dvě pětiny obyvatel," shrnul Richard Knight z britského ústavu pro sledování vCJD.
Priony v jídle
Proto se odborníci nejčastěji přiklánějí k hypotéze, že se nákaza přenesla na lidi jídlem. A to zejména takovým, do nějž se třeba jen v malé míře dostal mozek, mícha, slezina či mandle nemocného zvířete. V těchto částech jsou totiž nebezpečné priony obsaženy. I tak je těžké přesně určit, jak se který člověk nakazil. Vědci odhadují, že od okamžiku infekce do propuknutí nemoci vCJD uplyne deset až dvacet let. Po takové době si nemocný (či jeho rodiče, protože k nákaze došlo u dosavadních případů obvykle v dětství) jen mlhavě vzpomíná, jak se v kritickou dobu stravoval. Noční můrou je fakt, že hovězí maso s obsahem nebezpečných částí se v osmdesátých letech používalo ve školních kuchyních a také při výrobě dětské výživy. Tyto rizikové suroviny jsou zakázány teprve od roku 1989. Právě proto se někteří lékaři obávají, že v Británii mohou žít stovky, a možná i tisíce nakažených osob, u nichž se nemoc dosud neprojevila.
Vesnice nemocných
V poslední době si výzkumníci hodně slibují od vystrašené vesnice Queniborough. V ní od roku 1998 čtyři lidé na vCJD zemřeli a pátý právě umírá. Taková koncentrace je naprosto neobvyklá. Vědci tedy předpokládají, že právě v Queniborough se z nějakých důvodů rizikové faktory soustředily ve větší míře, takže by se mohly dát vystopovat. Srovnání obětí, které žily na jednom místě, by mohlo odhalit společné znaky vzniku choroby.
Ovce v podezření
Spojeným státům se nemoc šílených krav vyhýbala. O to větší obavy vzbudil fakt, že ve stádě ovcí ve státu Vermont, které tvoří zvířata dovezená v roce 1996 z Belgie a jejich potomci, se objevily čtyři podezřelé ovce. Jejich mozek byl poškozen a vědci v něm našli priony. Není však zatím jisté, jestli ovce trpí nemocí šílených krav, nebo zda jde o formu klusavky, ovčího mozkového onemocnění přenášeného rovněž priony, o němž se však soudí, že je pro lidi neškodné. Americké ministerstvo zemědělství neváhalo a nařídilo zabít a spálit celé stádo 376 ovcí. "Nemůžeme si dovolit čekat až na klinické příznaky nemoci, protože pak už by mohlo být pozdě," uvedl federální soudce Garvan Mursha, který nedávno rozhodnutí potvrdil. Je stále možné, že jde o zbytečnou paniku. A však pokud se nemoc šílených krav dokázala přenést na ovce, podstatně se zvyšuje riziko nakažení i pro lidi. Zatímco hovězí maso se už kvůli této chorobě deset let sleduje, skopové bylo zatím mimo podezření. I jiná zvířata se už nemocí šílených krav nakazila. Loni oznámili francouzští výzkumníci z Univerzity v Montpellier, že u dvaceti lemurů ze tří zoologických zahrad našli stopy prionů. Tyto poloopice, umírající s pórovitými dírami v mozku, totiž byly v první půlce devadesátých let krmeny bílkovinným doplňkem ke stravě vyrobeným ze zbytků krav poražených v Británii. A nebezpečná choroba možná ještě neřekla poslední slovo.
Česká republika: onemocnění nezjištěno
Naše země měla zatím štěstí - nebyl v ní zaznamenán ani jeden případ nemoci šílených krav.Veterináři povinně kontrolují všechna dobytčata s podezřelým chováním, které naznačuje poškození mozku, a také mozky náhodně vybraných poražených krav, ovcí, ale i norků a dalších zvířat. "Předpokládám, že tato nemoc u nás není už proto, že se tu hovězí dobytek nikdy nekrmil masokostními moučkami z přežvýkavců," říká Jan Bažant ze Státní veterinární správy.Nemoc nezasáhla ani lidi. "Neobjevil se u nás žádný případ nové varianty Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby," dodává profesor Karel Urbánek, předseda České neurologické společnosti a přednosta neurologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice.V České republice se vyskytuje pouze "původní" CJD, postihující lidi středního a staršího věku, a to zhruba v počtu jeden případ mezi milionem obyvatel během jednoho roku. "To je obvyklá frekvence výskytu pro středoevropské země," shrnuje profesor Urbánek.
(jet)
