Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nemoc šílených krav stále doutná

aktualizováno 
- Byl to jeden z rutinních testů, jakých švýcarští veterináři uskutečnili za posledního čtvrt roku tři tisíce. Jejich cílem je zjistit, jestli se náhodou až na jatka nedostalo dobytče nakažené obávanou nemocí šílených krav, která se dokáže přenést i na člověka. Výsledky testů zatím Švýcary uklidňovaly. Až do září - tehdy se ukázalo, že čtyřletá poražená kráva byla nemocná. Její maso bylo na poslední chvíli staženo z trhu.
Pro testy švýcarští veterináři berou vzorky mozku vybraných poražených krav a zkoušejí, zda v nich nenajdou stopy prionů. Priony jsou nepatrné infekční přenašeče složené z bílkovin, o nichž se předpokládá, že přenášejí obávanou nemoc šílených krav (BSE).
PRIONY V JÍDLE
Šlo o jedno nakažené zvíře ze tří tisíc náhodně vybraných. Jak uvádí časopis New Scientist, z toho by vyplývalo, že Švýcaři snědí zhruba padesát infikovaných, ale neobjevených krav ročně.
Obdobný epidemiologický model sestavený Royem Andersonem z Oxfordské univerzity, který je členem britské vládní komise pro otázky nemoci, ukazuje, že v Británii se do potravního řetězce dostává 200 až 300 infikovaných krav ročně. Není však jasné, zda obsahují takové množství prionů, jež by mohlo přenést chorobu na lidi, kteří jejich maso snědí.
DOBRÁ ZPRÁVA Z TUZEMSKA
V České republice veterináři také kontrolují vybrané krávy, byť v mnohem menším měřítku, než to dělá třeba zmiňované Švýcarsko. "Letos jsme do září překontrolovali 81 poražených kusů skotu z různých míst republiky," říká Jaroslav Veleba ze Státní veterinární správy. "Vybraným zvířatům se odebírá hlava a posílá do Státního veterinárního ústavu na rozbor mozku odpovídající postupům v Evropské unii. Ve všech případech se ukázalo, že poražená zvířata nebyla infikována."
PĚT LET NEJISTOTY
Vědci zatím diskutují, co bude dál.
"Bude trvat alespoň pět let, než se svět dozví, kolik osob může padnout za oběť lidské variantě nemoci šílených krav," tvrdí Anderson. Přestože se zdá, že onemocnění je na ústupu, vůbec to nemusí být pravda. "Riziko, že se lidé touto chorobou nakazí, je vyšší v zemích, u nichž se zdá, že se v nich BSE nevyskytuje, a proto se v nich nedělají dostatečná předběžná opatření," říká Gérard Pascal, předseda hlavní vědecké komise Evropské unie.
Pascal, který je v pozici vědce, ale současně i diplomata, nechce přímo říci, které státy unie by se měly cítit ohroženy. Jeden z jeho nejmenovaných poradců však pro vědecký časopis Nature jmenoval Německo, Itálii a Španělsko. "Vezmeme-li v úvahu pohyb nakaženého krmiva a zvířat, je víra, že se nemoc náhle zastavila na francouzsko-německých hranicích, z vědeckého hlediska směšná," uvedl.
ZMĚNY V KRMENÍ
Od roku 1996 bylo vybito přes milion krav z infikovaných stád ve snaze vymýtit nemoc ze světa. Británie a Francie zakázaly krmit všechna hospodářská zvířata jakýmkoli masem a krmivem, v němž jsou pomleté kosti. Evropská unie nešla tak daleko. Zakázala však alespoň krmit přežvýkavce masem a kostmi přežvýkavců. Povoluje však, aby se do výživy pro skot dostalo maso či kosti jiných zvířat - vepřů či drůbeže.
České předpisy jsou přísnější než pravidla v Evropské unii, byť benevolentnější než v Británii.
"Už v roce 1991 bylo u nás zakázáno dávat přežvýkavcům masokostní moučky, ať už pocházejí ze skotu, ovcí, prasat nebo třeba z drůbeže. Masokostní moučka je dovolena pouze pro výkrm vepřů nebo drůbeže," říká Jaroslav Veleba ze Státní veterinární správy. "Vycházeli jsme z toho, že nelze přesně rozpoznat, z jakých surovin byla masokostní moučka připravena, a proto se prostě nesmí ke krávě dostat," vysvětluje pragmaticky.
Evropská unie vydala v červnu 1997 směrnici, ve které požaduje, aby se z potravního řetězce vyloučily rizikové suroviny, tedy mozek, mícha, mandle a slezina zvířat starších než jeden rok. Ty by měly být z jatek odváženy přímo do spaloven. Směrnici však zatím nezavedly všechny členské země unie.
"I v naší republice se nyní jedná o tom, že se směrnici přizpůsobíme," konstatuje Veleba.
Opatrnost je určitě na místě.
Marc Savey, výzkumník z francouzského Národního veterinárního střediska, připomíná, že BSE se ojediněle objevila i v zemích, které zakázaly používání krmiva z masa přežvýkavců. To podle něj znamená, že přenos na skot je možný i krmivem z masa drůbeže nebo vepřů. Savey proto doporučuje všem zemím britsko-francouzskou cestu, tedy úplný zákaz dávat krmivo obsahující jakékoli maso a kosti jakémukoli hospodářskému zvířeti.
ÚSTUP, NEBO EPIDEMIE?
V celkovém součtu se zdá, že lidská obdoba nemoci šílených krav, neboli nvCJD, je na ústupu. Je to tak, nebo naopak mezi lidmi doutná jako skrytá epidemie? Vždyť vědci odhadují, že trvá až deset let od nakažení po okamžik, kdy se nemoc u nakaženého člověka projeví.
V tomto období však priony, jež nemoc přenášejí, v lidském organismu jsou, a dají se objevit například ve střevech.
Poprvé se to ukázalo na případu pětačtyřicetiletého příslušníka pobřežní stráže z jihozápadní Anglie, který na nvCJD zemřel letos v červnu. První příznaky - znecitlivění tváře a pravé ruky - se u něj projevily v květnu 1996. Osm měsíců předtím mu v nemocnici vyoperovali slepé střevo. Vyoperovanou část však nemocnice nespálila, ale z lékařských důvodů skladovala.
"Byla to pro nás neocenitelná příležitost, jak se dozvědět, zda se dá nemoc zjistit dříve, než se dostane do mozku," říká neuropatolog David Hilton z nemocnice v Plymouthu. A vědci skutečně zjistili ve vyoperovaném apendixu stopy smrtících prionů.
HLEDÁNÍ PRAVDY
V současné době britské zdravotnické úřady připravují velkou kontrolu slepých střev a odstraněných krčních mandlí, v nichž se nebezpečné priony dají najít. Kenneth Calman, hlavní britský zdravotní úředník, odsouhlasil každoroční kontrolu tisíce těchto vyoperovaných orgánů.
Výsledky mohou naznačit, jak moc nvCJD skutečně hrozí.
Lékaři však stojí také před složitou otázkou - pokud o nějakém pacientovi tímto způsobem zjistí, že v budoucnu onemocní touto smrtelnou nemocí, mají mu to říci, nebo to před ním zatajit?

Nemoc šílených krav se zdá být na ústupu, zatím však ještě nevymizela

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.