"Našli jsme u myší řadu genů, které mají významný vliv na inkubační dobu," řekl tento vědec, pracující ve skupině pro výzkum prionů při Britské radě lékařského výzkumu. "Je to tedy konstatování zřejmé skutečnosti, že lidé, kteří byli až dosud postiženi lidskou variantou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, pocházejí z genové skupiny s nejkratší inkubační dobou," dodává Collinge.
Priony vyvolávají smrtelná onemocnění mozku, jako je Creutzfeldt-Jakobova nemoc u lidí a svědivka u ovcí.
Collinge říká, že průběhem doby mohou různé skupiny obyvatelstva dosáhnout konce svého geneticky daného inkubačního období a že může náhle dojít k novému propuknutí této nemoci. "Můžeme být svědky epidemie, která se vyvíjí po celá desetiletí v sériích vln," říká Collinge.
Prohlásil dále, že zatímco dosud byly různé geny izolovány u myší, je správné soudit, že naleznou odezvu i u lidí.
To znamená, že celkem prostý model, používaný dosud k pokusům o vypočtení průběhu nemoci, musí být radikálně přepracován s přihlédnutím k tomuto novému poznatku.
Až dosud bylo v Británii potvrzeno 99 případů lidské varianty smrtelného mozkového onemocnění, které se projevuje u dobytka jako takzvaná nemoc šílených krav. Rozšíření této nemoci přes hranice druhů na člověka se přisuzuje pojídání masa z infikovaného hovězího dobytka.
Tvůrci epidemiologických modelů stanovili horní hranici maximálního počtu případů na 130 tisíc, ale Collinge tvrdí, že výsledky výzkumů jeho skupiny by mohly toto množství výrazně zvýšit.
