Vláda splnila svá předsevzetí. Hospodářský růst ještě necinká v peněženkách, ale je cítit ve vzduchu jako předjaří. Mnohé těší i pohled na Chvalovského v poutech a Železného u výslechu. A nemusí to být vůbec škodolibá radost luzy nad ponížením mocných.
Možná prosté zadostiučinění z toho, že spravedlnost neskáče už jen po nuzákových zádech.
Sociálním demokratům se dokonale podařila "řízená volba předsedy". Vladimír Špidla je znám jako neúplatný a osobně čestný politik. Lid chudší a levicově smýšlející si dokázal získat ještě něčím jiným. Vážně a odhodlaně bojuje za jejich "sociální jistoty".
To však svedla ČSSD i pod Zemanem. Jakkoli nucena k pragmatickým krokům opoziční smlouvou, udržela socialistické prvky v raném kapitalismu. Bezplatné zdravotnictví a vysoké školství, neúměrné sociální dávky, nízké ceny nájmů, vysoké daně pro podnikatele a zaměstnance s vysokými platy, státní dohled nad podnikáním.
Sociální demokracie uspěla, když dokázala vykřesat hospodářské oživení a zachovat občanům komfort obslužného státu. Aby toho dosáhla, zadlužila stát dalšími miliardami dluhů a odložila všechny nutné reformy.
To ovšem dlouhodobě brzdí nejen růst. Vede to lidi k pasivitě a spoléhání na pomoc. Vydělávat a řešit problémy za nás mají podle ČSSD až naše děti.
To není ani perspektivní, ani slušná politika.
