Podle zprávy dohledové prověrky nebylo zákonné dokonce i jejich zadržení, policie k němu neměla souhlas státního zástupce, a zadržela obviněné bez předchozího výslechu. Jednání dozorového státního zástupce Martina Fraše bude předmětem interního šetření, na základě "skutečnosti, která byla rovněž zjištěna z dohledové prověrky a vyplývá z ní úmysl dozorového státního zástupce neplnit pokyny nadřízeného státního zastupitelství, přestože nebyly nezákonné, skrývat určité postupy a fakta významná pro posouzení věci jak před vedoucím státním zástupcem tak před vyšším státním zastupitelstvím."
Zpráva rovněž zpochybnila zdůvodnění zahájení trestního stíhání obviněných
podané policejním komisařem majorem Novákem. Nenalezla v něm jediný důvod k
zadržení a stíhání obviněných, a označila všechny "důkazy" předlořené policií za nedostatečné, a na základě této skutečnosti prohlašuje "usnesené o zahájení trestního stíhání" za nezákonné.
Kromě "důvodů" předložených ve "zdůvodněni" zahájení trestního stíhání obsahoval spis předložený Státnímu zastupitelství i výsledky a materiály z prověření pana poslance Kořistky na "detektoru lži (odvozuji tak z toho, že výsledky tohoto prověřování zpráva dozorové komise zpochybňuje).
Pan poslanec i pan ministr Bublán tuto část zprávy dohledové prověrky velmi
rychle a rázně zamítl, a pan Kořistka se jí cítí dotčen, dokonce "znechucen", prohlásil jí za nepřípustné "politické prohlášení". Pan poslanec své rozhořčení adresuje chybně. politickým a nepřípustným prohlášením není zpráva prověrky, ironicky provedené na základě stížnosti policie, politicky nepřípustné je toto (i minulá) prohlášení ministra vnitra. Policie má právo požádat o nestranné odborné věcné posouzení nálezu prověrky, nemůže ale být sporu o tom, že paní krajská zástupkyně postupuje zcela v mezích svých pravomocí když nález prověrky uvádí ve své zprávě. Pan ministr se nemůže, a ani ve svých minulých prohlášeních nemohl, opřít o
žádnou takovou pravomoc. Ministr vnitra nemá právo se vyjadřovat k otevřeným
případům vyšetřovaných Policií. Proti vstupům pana ministra Bublána do
vyšetřování případu pan poslanec ale nikdy neprotestoval.
Panu poslanci se nelíbí, že se zpráva zabývá jeho "věrohodností". Pravděpodobně skutečně nečetl, jak nedávno prohlásil, "zdůvodnění" zahájení trestního stíhání obviněných, mohl by si v něm přečíst, že jeho údajná "věrohodnost" byla, (zjevně pro nedostatek skutečných důkazů), označena a policií Státnímu zastupitelstvu předložena jako "důkaz" opravňující zahájení trestního stíhání, zadržení obviněných, a žádost o uvalení vazby. Z těchto důvodů je jeho věrohodnost oprávněným předmětem zkoumání prověrky, a pokud si pan poslanec stěžuje, opět by jeho stížnost měla být spíše adresována policii, která otázku jeho věrohodnosti svým postupem otevřela.
Státní zastupitelství došlo ke svému závěru o pochybnosti "důvěryhodnosti" pana poslance nejen na základě výsledků jeho "vyšetření" na polygrafu, došla k němu na základě zhodnocení jeho postupu během celého vyšetřování: "Nevěrohodnost jeho osoby vyplývá také z podaných vysvětlení, kdy po poučení policejním orgánem opakovaně záměrně nevypovídal pravdu, což zvlášť nepříznivě vyznívá u člověka, který slíbil jako poslanec dodržovat ústavu a zákony".
Pokud nahlédneme do Usnesení o zahájení trestního stíhání obviněných a jeho
"zdůvodnění", budeme se asi muset přiklonit k závěrům prověrky. Pan poslanec
dobrovolně neoznámil údajný pokus o úplatek, učinil tak až potom, co jej oznámil tisk, a proti jeho očekávání jej jmenoval jako stranu v jednání o údajném úplatku, až potom, co byl policií předvolán. Policii opakovaně, podle textu "zdůvodnění" vydaném policií odmítal podat relevantní informace, učinil tak až při následujícím výslechu, kdy již byla jména obviněných předmětem spekulací tisku, a kdy mu hrozilo, že se sám stane, na základě svého vlastního prohlášení, obviněným v kauze. Svou "neochotou" vypovídat až do poslední chvíle de facto mařil vyšetřování. Svým jednáním kupodivu o své "věrohodnosti" přesvědčil policii, Státní zastupitelství jeho věrohodnost
zhodnotilo jinak. To, že se hodnocení věrohodnosti pana poslance Kořistky stalo předmětem zprávy dohledové prověrky je pouze a výlučně výsledkam pochybného jednání pana poslance, a nevysvětlitelného postupu policie České republiky. Vinit z toho Krajskou státní zástupkyni Andělovou je zbytečné a zavádějící.
Pan ministr má pravdu v tom, že vyhodnocovat test na polygrafu by měl pouze
odborník. Měl by pak vysvětlit, proč on sám ve svých prohlášeních tyto výsledky opakovaně hodnotil.
Chci být spravedlivý jak k panu ministrovi, tak k paní Krajské státní zástupkyni, budu tedy předpokládat, že jak zpráva dohledové prověrky, tak prohlášení pana ministra Bublána vychází z hodnocení expertních posudků.
(O přesnosti a věrohodnosti "detektoru lži" pojednává poznámka na konci článku).
Zpráva dohledové prověrky je zajímavá nejen tím, co popisuje, ale i tím, co
vynechává. Věnuje se nejen pochybením na straně policie, ale i pochybením dozorového státního zástupce Martina Fraše. Je ale těžko uvěřitelné, že ke stejným
"omylům a chybám" došlo nezávisle na sobě u policie a v úřadě dozorového
zástupce - "Dohledovou prověrkou nebyly získány poznatky, které by svědčily o tom, že postup orgánů činných v trestním řízení by byl ovlivňován vnějšími zásahy, a to i přes zjištěná pochybení jak policejního orgánu, tak i dozorového státního zástupce"
Chápu, že omezený rozsah, zadání a autorita prověrky neumožnily důkladnější
vyšetření, věc by se ale neměla zastavit u tohoto konstatování, v každém případě by se otázce vnějších zásahů mělo věnovat další vyšetřování.
Zajímavé bude i to, jak "bude ... státní zástupce reagovat na nezákonné odmítnutí policejního orgánu umožnit obv. Marku Dalíkovi poté, co tento využil své právo a odmítl vypovídat, a jeho obhájci, nahlédnout do spisu". Bude to obzvlášť zajímavé i vzhledem k tomu, že policie neváhala dodávat průběžné výsledky svého vyšetřování "svědkovi" Kořistkovi (výsledky polygrafického vyšetření).
Ne, toto by neměl být konec vyšetřovaní "kauzy Kořistka", jejích okolností, a s ní spojených skutečností. Neměl by to ani být konec aféry, neměla měly "skončit do ztracena" jako tolik podobných před ní. Pokud se tak stane, nezvítězil nikdo a prohráli jsme všichni.
