K obvinění z válečné zrady stačilo obchodování na černém trhu, jiné politické smýšlení či podpora válečných zajatců a Židů.
Člověk byl pak kvůli údajným "nepřímým vojenským následkům" odsouzen jako válečný zrádce k smrti, uvedl server Welt online. Agentura DPA napsala, že podle tehdejšího předpisu dostalo trest smrti mnoho vojáků.
Podle historiků nacističtí vojenští soudci protiprávní nařčení z válečné zrady využívali i u civilistů, dodal Welt online.
Diskuse o případném rehabilitování takzvaných válečných zrádců Wehrmachtu trvala v Německu několik desetiletí. S návrhem nyní přišla levice a podle DPA rok bojovala s odporem vládních křesťanských a sociálních demokratů.
Jejich názor prý pomohly změnit až výsledky bádání historiků. Právní výbor spolkového sněmu v červnu poslancům doporučil, aby nespravedlivé rozsudky z dob nacismu zrušili. Nacistické verdikty nad válečnými dezertéry spolkový sněm zrušil už před časem.
Ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová řekla, že díky dnešnímu rozhodnutí sněmu znovu získá "čest a důstojnost dlouho opomíjená skupina obětí nacistické justice". "Je to důležité znamení také pro pozůstalé," dodala ministryně.
I když ne všichni z "válečných zrádců" podle ní patřili k odpůrcům režimu a ne všichni proti němu bojovali, jsou přesto "oběťmi zločinné justice".
