Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neonacisté budí v Němcích vztek na migranty, tváří se jako občanská hnutí

  20:15aktualizováno  20:15
Pravicoví extremisté hledají v Německu způsob, jak pro své aktivity získat podporu veřejnosti. Demonstrace připravují pod hlavičkou „nezávislých“ hnutí, roznášejí letáky a vysvětlují lidem, že bez útoků na migranty se německá společnost neobejde. Obzvlášť aktivní je Třetí cesta, politická strana v rukou neonacistů.

Malá politická strana Třetí cesta představuje podle německé kontrarozvědky vážnou hrozbu. | foto: Profimedia.cz

„Kdy pro vás politiky přijde bod, kdy řeknete, že už to dál prostě nejde,“ ptá se na veřejné debatě o přijímání uprchlíků v Ludwigshafenu nenápadný blonďák. „Systematicky měníte složení populace,“ podotýká muž jménem Mario Matthes v roli starostlivého občana. Na diskuzi obyvatel průmyslového města s místními obyvateli si přivedl skupinu přátel, ti však jen mlčky přihlížejí.

Uprchlická krize

Při bližším pohledu na Matthesův životopis bere představa zvídavého občana za své. Bývalý místopředseda hessenské odnože nacionalistů ze strany NPD má v trestním rejstříku záznam o těžkém ublížení na zdraví, před několika lety ztloukl levicově smýšlejícího spolužáka na univerzitě v Mohuči.

S tuctem neonacistů také podle magazínu Spiegel vtrhl do posluchárny, kde se konala přednáška o zločinech Wehrmachtu. Před časem absolvoval ve Švýcarsku střelecký výcvik.

Dám ti na držku, dozvěděl se reportér

Ludwigshafenským, kteří o této stránce jeho života nemají tušení, po debatě s úsměvem na tváři rozdává letáky o tom, jak přijímání žadatelů o azyl ohrožuje německou společnost a je potřeba mu čelit.

S novináři se bavit odmítá, o mnoho sdílnější nejsou ani jeho kolegové. „Vypadni, nebo ti dám na držku,“ dozví se od jednoho z nich reportér televize Das Erste dřív, než stačí položit otázku. Na sobě má žluté tričko s ratolestmi, které nenápadně odkazují na symboliku politické strany jménem Der III. Weg, v překladu Třetí cesta.

Strana to není nijak obrovská, vznikla teprve předloni a hlásí se k ní zhruba dvě stovky členů. Svou volební premiéru si odbyla v květnu 2014, kdy se její představitelé ucházeli o křesla v radě lázeňského města Bad Dürkheim. Přesvědčili přesně 301 voličů, tedy půl procenta. Bez ohledu na zanedbatelné výsledky však německé tajné služby varují, že Třetí cesta znamená pro tamní společnost vážné ohrožení.

Neonacisté pod rouškou „občanských hnutí“

Nejde o to, že by v příštích volbách hrozil převrat politických poměrů v radničních sálech a od těch dalších si neonacisté slibovali usednutí ve Spolkovém sněmu. Extremisté, často pod maskou nejrůznějších „občanských iniciativ“, lákají obyčejné Němce na líbivá hesla a letáky mířícími na jejich vlastenecké cítění či obavy o bezpečnost. Ti pak mohou chodit na jejich akce, aniž by tušili, kdo za nimi vlastně stojí. Kdyby věděli, že je na pochod či demonstraci lákají neonacisté, byla by účast řádově nižší.

Fotogalerie

Ve Porýní takto funguje třeba „Občanské hnutí Limburgerhof“, které protestuje proti výstavbě a provozu provizorní ubikace pro běžence ve stejnojmenné vesnici. Až na několik fotografií, na kterých povlávají prapory Třetí cesty, není ze stránek iniciativy patrné, že její případní fanoušci mají co do činění s pravicovými extremisty.

„Bránit se legálně je nemožné,“ hlásaly dnes už smazané texty na stránce hnutí. A například bavorská vesnice Reichertshofen už v polovině července poznala, jak vypadá obrana nelegální. Hospodářská budova, do které úřady plánovaly ubytovat žadatele o azyl, během letní noci vyhořela.

O náhodu podle stanice Bayerischer Rundfunk určitě nešlo, policie na spáleništi našla stopy hořlaviny. Požáru předcházely intenzivní protesty Třetí cesty, jejíž stoupenci místním rozdávali letáky o nebezpečí, které příliv cizinců do Německa znamená. V klidné bavorské obci si zřídili informační stánek, aby mohli obyvatele o rizicích spojených s azylanty přesvědčovat i osobně.

Brzy přibude zbitých migrantů, varuje kontrarozvědka

Plánované ubytovny v Reichertschofenu i Limborgerhofu se spolu s desítkami dalších objektů dostaly na černou listinu Třetí cesty. Ta v rámci kampaně s názvem „Žádné azylantské domy v mém sousedství“ několik měsíců mapovala uprchlické tábory, azylová centra i soukromé domy obývané imigranty po celém Německu.

Mapu, díky níž si mohli radikálové vytipovat své cíle, zveřejnila Třetí cesta na serverech Googlu. Ten ji nakonec zablokoval a německá firma GMX straně zrušila e-mailovou schránku, kde přijímala tipy na další azylantská obydlí. Snadno dostupné adresy se ovšem stihly odrazit v rostoucím počtu útoků na podobné objekty (více o útocích na domy se dočtete zde).

Podle policejních statistik, které citoval britský server The Times, jich bylo za první půlrok nejméně 173. Přesná čísla nikdo nezná, neboť se přistěhovalci často bojí útoky nahlásit. Zprávy o vyhořelých ubytovnách „občanské iniciativy“ propojené s neonacisty často otevřeně oslavují. Třeba již zmiňované hnutí Limburgerhof o nich psalo jako o předčasném vánočním dárku.

„V současnosti vidíme, jak extremistická agitace, schvalování násilností a jejich podprahové oceňování pomáhají vyvolávat nové násilné činy. Obáváme se, že by se brzy jejich terčem nemusely stávat pouze ubytovny pro žadatele o azyl, ale i lidé,“ upozornil v televizním pořadu Report Mainz ředitel německé kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen.

K fyzickým útokům na přistěhovalce dochází v Německu zatím jen výjimečně. Skupina neonacistů například v únoru zbila dva Eritrejce, kteří přišli na diskotéku nedaleko Drážďan. Začátkem července se pak někdo pokusil podpálit tělocvičnu v Lipsku, kde zrovna spalo 27 lidí. Násilí vůči běžencům v prvních měsících letošního roku zmapoval magazín Spiegel. Podle berlínského Úřadu na ochranu ústavy by však útoků mohlo přibývat.

Ubytovna pro uprchlíky vyhořela i ve východoněmeckém Tröglitzu:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.