Příkladem takového "občanského naštvání" byly protesty proti výstavbě nového hlavního nádraží ve Stuttgartu. Kontroverzní mnohamiliardový projekt nese označení Stuttgart 21, a právě tento, v německých médiích rovněž často skloňovaný termín obsadil druhé místo.
Na třetí příčce skončil výraz Sarrazinův gen. Ten vznikl poté, co dnes již bývalý člen vedení německé centrální banky Thilo Sarrazin prohlásil, že Židé mají určitý gen, jenž je odlišuje od ostatních lidí.
Za tento výrok, který následoval po jeho nelichotivých vyjádřeních na adresu tureckých a arabských přistěhovalců, sklidil Sarrazin vlnu kritiky, která ho nakonec dotlačila až k rezignaci na místo ve vedení Bundesbanky. V Německu jeho ostrá prohlášení o imigrantech vyvolala vášnivou debatu o integraci cizinců.
GfdS letos vybírala slova roku už popětatřicáté. Tentokrát se jazykovědci rozhodovali mezi zhruba dvěma tisíci termíny a obraty.
Do první desítky ještě zařadili výrazy z prostředí internetu kybernetická válka a WikiLeaks či termín štěrkování (schottern) spojený s protesty proti převozu jaderného odpadu. Při nich demonstranti odhrabávali kamení a štěrk z kolejiště, aby vlaku s radioaktivním nákladem zabránili v cestě.
Letní fotbalové šílenství zase reprezentuje vuvuzela, bzučivá trubka zpopularizovaná fanoušky na letošním fotbalovém mistrovství světa v Jižní Africe.
Loňským slovem roku v Německu bylo šrotovné.
