Německý velvyslanec u Ústavního soudu (sedící vlevo), 16. září 2009

Německý velvyslanec u Ústavního soudu (sedící vlevo), 16. září 2009 | foto: Ústavní soud ČR

Německý velvyslanec se u Rychetského ptal na Lisabonskou smlouvu

  • 60
Ústavní soud před dvěma týdny navštívil německý velvyslanec a jednal s předsedou soudu Pavlem Rychetským i o Lisabonské smlouvě. Mezi senátory ODS se proto šíří obavy, že soud bude chtít vyhovět Německu a proces nezdržovat. Ústavní soudci plánují smlouvu zamítnout pro zmatečnost, tvrdí právník blízký navrhovatelům stížnosti.

Předseda soudu Pavel Rychetský přijal před dvěma týdny německého velvyslance Johannese Haindla.

"Pan velvyslanec byl nově jmenovaný, přijel se v prvé řadě představit. Kromě jiných bylo diskutováno i nejaktuálnější téma, kterým je přezkum Lisabonské smlouvy. Protože pan velvyslanec je právník, měl zprávy o tom, jak rozhodoval německý ústavní soud a zajímalo ho, jak vypadá přezkum Lisabonské smlouvy v České republice," vysvětlil iDNES.cz mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Speciál: Co vadí senátorům

Přečtěte si, proč je Lisabonská smlouva znovu u soudu

Zájem o schůzku prý vzešel z německé strany. "Pan velvyslanec byl na německém veletrhu. Chtěl se v souvislosti s pobytem v Brně setkat s předsedou soudu, ten mu vyhověl," dodal Göttinger.

Šeptá se, že soudci chtějí stížnost zamítnout

Senátor ODS Jiří Oberfalzer, který patří ke skupině nespokojených zákonodárců, se obává, že soud už je rozhodnutý stížnost zamítnout. "Musím říci, že něco takového ke mně také dolehlo," řekl iDNES.cz senátor.

Podle neověřených informací z Ústavního soudu se soudci podáním vůbec nebudou zabývat a odmítnou ho pro zmatečnost. Údajně to soudci slíbili právě německému velvyslanci.

"Mám tu informaci od Ústavního soudu. Zoufale se snaží vyhnout se věcné argumentaci, to by jim zabralo alespoň půl roku. Jsou pod velkým tlakem ze zahraničí, tak to chtějí prostě rychle shodit, včas před Evropskou radou," řekl iDNES.cz právník, který má blízko navrhovatelům a nepřál si být jmenován.

"Za záminku si berou i takové prkotiny, jako že v podání je zpochybněna i Maastrichtská smlouva," dodal.

"V případě, že Ústavní soud nepřistoupí k té naší žádosti dostatečně seriózně, bude pro prezidenta Klause ještě obtížnější zvažovat ratifikaci," pohrozil ale senátor Oberfalzer s tím, že v tom případě by zůstala veškerá odpovědnost za ochranu svrchovanosti v rukou prezidenta.

Mluvčí soudu odmítl, že by Rychetský velvyslanci cokoli sliboval. "Mohu potvrdit to, že Ústavní soud nebude přezkum protahovat, ale rozhodně taková informace v rozhovoru pana předsedy s panem velvyslancem nepadla," odmítl mluvčí soudu.

Nevyloučil ale, že by soudci mohli stížnost zamítnout. "Neříkám, že k této variantě by nemohlo dojít, ale všechny ty varianty jsou v současné době otevřené, protože stojíme na začátku," řekl iDNES.cz Göttinger.

Rychetský si případ osobně převzal

Stížnosti se jako soudce zpravodaj ujal sám předseda Pavel Rychetský. Běžně případy přiděluje počítač, který nejprve vylosoval soudce Muchu. Ten se ale omluvil z důvodu zahraniční cesty a požádal, aby se úkolu ujal někdo jiný.

Rychetský navrhl, že má čas se případu ujmout a plénum soudců to schválilo. - více o přidělení čtěte zde

"Pan předseda řekl, že si dokáže ve svém programu udělat pro Lisabonskou smlouvu dostatečný prostor, a proto se toho ujme on," vysvětlil mluvčí.

Na otázku, proč opět nerozhodoval počítač, odpověděl: "Počítačový program na to není nastavený, museli bychom tomu dát nové evidenční číslo. Proto se postupovalo rychlejším způsobem, než abychom upravovali počítačový program."

Německo ratifikovalo Lisabonskou smlouvu před týdnem. I jeho ústavní soud se smlouvou zabýval a přikázal upravit prováděcí zákony tak, aby nebyly se smlouvou v rozporu.

Na přijetí Lisabonské smlouvy tlačí především Německo, jehož kancléřka Angela Merkelová po zamítnutí evropské ústavy přišla právě s nápadem vyřešit změny v Unii novelou předchozích smluv. Té nové se říká Lisabonská podle místa jejího slavnostního podpisu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video