Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německý ústavní soud zamítl zveřejnění tajného spisu o Eichmannovi

  12:38aktualizováno  12:38
Podle německého ústavního soudu nemusí spolková rozvědka poskytnout deníku Bild kompletní spis, který vedla o strůjci holokaustu Adolfu Eichmannovi. Vedení novin proto zvažuje, zda podá žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. Rozhodnutí ústavního soudu kritizuje i německá židovská rada.

Německý ústavní soud zamítl zveřejnění spisu německé kontrarozvědky o Adolfu Eichmannovi. | foto: AP

Nacistický důstojník Eichmann utekl po skončení druhé světové války do Argentiny, kde se skrýval pod cizím jménem. V roce 1960 ho izraelská tajná služba unesla, o dva roky později byl v Izraeli popraven. Deník Bild však před časem zjistil, že Spolková zpravodajská služba (BND) znala Eichmannovo falešné jméno i místo jeho pobytu už osm let předtím, než ho Izraelci zajali.

Německý deník proto u soudu požadoval úplné odtajnění spisu, který rozvědka o Eichmannovi vedla. Úřad kancléřky, který je nadřízený BND, ale u soudu uvedl, že by kompletní zveřejnění spisu o Eichmannovi mohlo ohrozit německé státní zájmy. Ústavní soud poté požadavek Bildu zamítl.

„Velmi lituji tohoto rozhodnutí. Zabránilo dosažení potřebné transparentnosti (v Eichmannově případu),“ řekl předseda židovské rady Dieter Graumann. „Zůstává nepříjemný pocit, že jsou veřejnosti odpírány důležité informace a že se něco, ať už je to cokoli, zametá pod koberec. To je jak nerozumné, tak škodlivé,“ dodal Graumann.

Eichmann vstoupil do Hitlerovy NSDAP v roce 1932. Takzvanou židovskou otázkou se v oddílech SS začal zabývat o dva roky později. Po nacistické anexi Rakouska v roce 1938 jej vedení strany převelelo do Vídně, kde založil ústřednu pro židovské vystěhovalectví. O rok později navíc přispěl k vzniku podobné ústředny v Praze. Eichmann začal organizovat zatýkání a postupně i přesuny Židů do koncentračních táborů.

Eichmann rovněž hrál významnou roli při přípravě konference ve Wannsee v lednu 1942. Jejím hlavním cílem bylo koordinovat konečné řešení židovské otázky, což byl plán na systematickou genocidu Židů. Vrcholem jeho činnosti byla deportace téměř půl milionu maďarských Židů do Osvětimi v roce 1944.

U izraelského soudu Eichmann prohlašoval, že je nevinný, prý pouze poslouchal Hitlerovy rozkazy. Soud ale této verzi neuvěřil a v prosinci 1961 ho odsoudil k smrti. Eichmann následně neuspěl s odvoláním ani se žádostí o milost a v květnu 1962 byl popraven.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům v odplutí z Libye brání nová milice, založil ji bývalý mafián

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.