Volby se musí podle ústavy konat do šedesáti dnů od rozpuštění Bundestagu. Volební den bude zároveň první nedělí, kdy bude mít všech šestnáct spolkových zemí po letních prázdninách.
Köhler sdělil své rozhodnutí, podobně jako bývalý prezident Karl Carstens v roce 1983, svým netrpělivým spoluobčanům z televizní obrazovky.
Nové volby, které si přeje většina Němců, mají zabránit chaosu, který by mohl vzniknout při setrvání současného stavu - vlády kancléře, který ztratil důvěru, nehodlá nicméně odstoupit za žádnou cenu. Myšlenka předčasných voleb přišla jako blesk z jasného nebe krátce poté, co vyvrcholila série porážek Schröderových vládnoucích sociálních demokratů v zemských volbách.
Debakl ze 22. května v "baště" sociálních demokratů, nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní - Vestfálsko, byl evidentně poslední kapkou.
Bezprostředně po prvních odhadech, potvrzujících další ostudnou prohru, přišel šéf poražené SPD Franz Müntefering a poté i sám kancléř se šokující zprávou: Chceme nové volby.
K těm podle zákona vede cesta přes hlasování o důvěře vládě. Pokud ji kabinet nezíská, může hlava státu rozpustit parlament a vypsat nové volby. Takže Schröder se s vlastní rudozelenou koalicí dohodl na tom, aby hlasovala proti němu. "Má-li vláda pokračovat v reformách, musí k tomu dostat od voličů nový mandát," obhajoval Schröder svůj neobvyklý postup, který je podle expertů protiústavní.
Poslanci Bundestagu tedy 1. července důvěru kancléři nevyslovili, a "míč" tak přehráli na spolkového prezidenta. - více zde
Ten mohl přesně 21 dnů zvažovat, zda vyjde vstříc Schröderovu přání, rozpustí Spolkový sněm a dá zelenou předčasným volbám.
Horst Köhler, který se funkce hlavy státu ujal před rokem, se v posledních týdnech prakticky stáhl z veřejného života a s experty konzultoval své nesnadné rozhodnutí.
Co se bude odehrávat dál
I když se se spolkový prezident Horst Köhler rozhodl pro nové volby, poslední slovo bude mít Spolkový ústavní soud v Karlsruhe.
Ten se totiž připravuje na žaloby podané proti protiústavnosti hlasování ve Spolkovém sněmu, které bylo "zinscenováno".
Pokud prezident posvětí plány kancléře, stížnost hodlá podat poslanec vládní strany ZelenýchWerner Schulz, kterého možná bude následovat kolegyně z řad sociální demokracie Jelena Hoffmanová.
Než soud jejich výtky prozkoumá, může uplynout až šest týdnů. Podobnou situaci Německo zažilo rovněž v roce 1983.
Bez ohledu na rozhodnutí prezidenta jednotlivé politické strany počítají s předčasnými volbami a po nominaci svých volebních lídrů začaly připravovat volební programy.
Největší formace - vládnoucí sociální (SPD), opoziční křesťanští demokraté (CDU/ CSU) i koaliční Zelení mají za sebou mimořádné sjezdy a koncem srpna je čekají další. Karty zamíchá také nová levicová strana.
