Hogefeldová byla příslušnicí takzvané třetí generace teroristické skupiny RAF, která se snažila narušit politický systém tehdejší Německé spolkové republiky.
Zadržena byla v roce 1993. V procesu, který se konal od roku 1996, byla usvědčena, že v roce 1985 vylákala z diskotéky jistého amerického vojáka do lesa, aby se zmocnila jeho průkazu ke vstupu na základnu. Vojákovo tělo bylo později nalezeno v nedalekém lese s prostřelenou hlavou.
Průkaz pak RAF využila k tomu, aby na základnu propašovala auto naplněné výbušninou. Exploze u kasáren základny zabila dva lidi a 20 dalších zranila.
Rozsudek byl vynesen v roce 1999 a podle něj nesmí být odsouzená podmínečně propuštěna před odpykáním nejméně 15 let vězení. Pouze prezidentská milost by jí umožnila dostat se ven před touto lhůtou, to však Köhler odmítl.
Hogefeldová, považovaná za vůdčí postavu takzvané třetí generace RAF, tak jediná ze všech příslušníků RAF zůstává ve vězení. Vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová, Jan-Carl Raspe i Ulrike Meinhofová údajně spáchali ve vězení sebevraždu.
Představitelé takzvané druhé generace RAF Brigitte Mohnhauptová, Eva Hauleová, Knut Folkerts a jako poslední Christian Klar byli po odpykání desítek let vězení postupně propuštěni, často ze zdravotních důvodů a po ujištění, že recidiva návratu k terorismu u nich nehrozí. V případě Hogefeldové nevidí zřejmě Köhler důvod, proč by měla být propuštěna před odpykáním soudem stanoveného minima 15 let.
RAF operovala od 70. do počátku 90. let a má na svědomí desítky politicky motivovaných atentátů proti politickým, justičním a podnikatelským špičkám Spolkové republiky.
