Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německý prezident odmítl propustit poslední vězněnou teroristku RAF

  1:14aktualizováno  1:14
Německý prezident Horst Köhler odmítl udělit milost poslední dosud vězněné příslušnici levicové teroristické skupiny Frakce Rudé Armády Birgit Hogefeldové. Ta si odpykává doživotní trest za vražu amerického vojáka v Německu a smrtící bombový atentát na americké základně v Porýní.

Horst Köhler | foto: Reuters

Hogefeldová byla příslušnicí takzvané třetí generace teroristické skupiny RAF, která se snažila narušit politický systém tehdejší Německé spolkové republiky.

Zadržena byla v roce 1993. V procesu, který se konal od roku 1996, byla usvědčena, že v roce 1985 vylákala z diskotéky jistého amerického vojáka do lesa, aby se zmocnila jeho průkazu ke vstupu na základnu. Vojákovo tělo bylo později nalezeno v nedalekém lese s prostřelenou hlavou.

Průkaz pak RAF využila k tomu, aby na základnu propašovala auto naplněné výbušninou. Exploze u kasáren základny zabila dva lidi a 20 dalších zranila.

Rozsudek byl vynesen v roce 1999 a podle něj nesmí být odsouzená podmínečně propuštěna před odpykáním nejméně 15 let vězení. Pouze prezidentská milost by jí umožnila dostat se ven před touto lhůtou, to však Köhler odmítl.

Hogefeldová, považovaná za vůdčí postavu takzvané třetí generace RAF, tak jediná ze všech příslušníků RAF zůstává ve vězení. Vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová, Jan-Carl Raspe i Ulrike Meinhofová údajně spáchali ve vězení sebevraždu.

Představitelé takzvané druhé generace RAF Brigitte Mohnhauptová, Eva Hauleová, Knut Folkerts a jako poslední Christian Klar byli po odpykání desítek let vězení postupně propuštěni, často ze zdravotních důvodů a po ujištění, že recidiva návratu k terorismu u nich nehrozí. V případě Hogefeldové nevidí zřejmě Köhler důvod, proč by měla být propuštěna před odpykáním soudem stanoveného minima 15 let.

RAF operovala od 70. do počátku 90. let a má na svědomí desítky politicky motivovaných atentátů proti politickým, justičním a podnikatelským špičkám Spolkové republiky.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Nůž (ilustrační foto)
Útočník ve finském Turku pobodal několik lidí, policie ho postřelila

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC policie útočníka postřelila do nohy.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.