Německý návrh se nelíbí

Návrh německého kancléře Gerharda Schrödera, aby ještě sedm let po vstupu do unie nemohli lidé z nových členských zemí pracovat volně v EU, vyvolal vlnu odporu. Proti se okamžitě postavili nejen představitelé České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, ale i Finska a Nizozemska. "Polsko přechodná období pro pohyb pracovních sil nechce," uvedl předseda varšavské vlády Jerzy Buzek. Premiér Miloš Zeman pak v rámci setkání visegrádské čtyřky s nizozemským kolegou Wimem Kokem v Bratislavě zdůraznil: "Je to názor jedné členské země a my očekáváme společnou pozici EU."

Glosu si můžete přečíst - ZDE.

Německo argumentuje, že podobné přechodné období pro volný pohyb pracovních sil měli Španělé či Portugalci. Protože se však obavy nepotvrdily, byla přechodná doba zkrácena na dva roky.

Evropská komise německý požadavek nezavrhla. "Je to první přesný a podstatný návrh, užitečný příspěvek do debaty," uvedl mluvčí Evropské komise Jean-Christophe Filori. A komisař pro rozšíření Günter Verheugen v této souvislosti zdůraznil: "Příhraniční regiony nesmějí být zatíženy přívalem pracovních sil z Východu." Schröder vznesl návrh na sedmileté přechodné období v pondělí ve Weidenu nedaleko českých hranic během projevu, jehož cílem bylo uklidnit sílící obavy místních lidí z dopadů rozšíření unie.

Kandidátské země poukazují na to, že obavy z přílivu levné pracovní síly do vyspělejších částí Evropské unie po jejich vstupu do EU, jsou přehnané. "Jak znám své spoluobčany, mohu říci, že tyto obavy nemají opodstatnění," prohlásil Zeman. Jeho závěry potvrzují i studie, podle nichž se ze žádného čekatelského státu kromě Polska nechystá v unii pracovat větší počet lidí.

Na druhé straně právo pracovat kdekoli v unii patří mezi základní práva občanů států unie a dlouhé přechodné období by bylo dalším znamením druhořadosti členství východoevropských zemí v unii.

Na to upozorňují i někteří současní členové unie. "Prohloubilo by to dále propast mezi Východem a Západem," řekla pro list Helsingin Sanomat finská ministryně práce Tarja Filatovová.

Německá situace, kdy se země především na území bývalé NDR potýká s vysokou nezaměstnaností, není přitom typická pro Evropskou unii jako celek. "V Holandsku dnes máme stav, kdy nám pracovní síly, především ty kvalifikované, chybějí. Podobná situace může podle mého odhadu nastat během tří let i v Německu a kancléř Schröder pak sám změní svůj současný postoj," prohlásil na setkání v Bratislavě nizozemský premiér Wim Kok.

Podle jiných reakcí je však Schröderův návrh na sedmileté přechodné období pro volný pohyb pracovních sil ještě poměrně umírněným návrhem, protože například Rakousko podle některých signálů hodlá požadovat ještě výrazně delší dobu. "Němci v zásadě prosazují relativně krátké období," citovaly agentury nejmenovaného odborníka Evropské komise.