Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německý ministr nabídl svoji hlavu kvůli zatajování obětí v Afghánistánu

  15:09aktualizováno  15:09
Německý ministr práce a bývalý šéf resortu obrany Franz Josef Jung nabídl svoji rezignaci. Učinil tak jen den poté, co deník Bild zveřejnil tajnou zprávu, která naznačila, že spolu s dalšími armádními veliteli zatajoval po leteckém útoku v Afghánistánu civilní oběti.

Německý ministr práce Franz Jose Jung (27. listopadu 2009) | foto: AP

"Chtěl bych tímto krokem převzít politickou odpovědnost za špatnou interní komunikaci na ministerstvu obrany," řekl šedesátiletý Franz Josef Jung na tiskové konferenci a nabídl svoji rezignaci na post ministra práce.

AFGHÁNSKÝ ÚTOK OTŘÁSÁ NĚMECKEM

Na svůj post už rezignoval úředník ministerstva i voják

Dlouholetý spojenec Angely Merkelové tak přímo nepřiznal, že civilní oběti zatajoval. Chyba je podle něj v toku informací v rámci resortu, kterému až do září šéfoval.

O dokumentu věděl, ale neznal obsah

Tajná zpráva z velení bundeswehru, která prokazuje, že při náletu na začátku září umírali kromě povstalců z Talibanu i civilisté, se mu prý dostala do rukou až předevčírem. Jung v parlamentu připustil, že věděl o existenci dokumentu, ale neznal jeho obsah.

Světlo světa přitom klíčová zpráva spatřila už pár hodin po výbuchu, při němž zemřelo 142 lidí. Jung přitom i několik dní po akci tvrdil, že nálet si nevyžádal žádné civilní oběti. Otočil až ve chvíli, kdy smrt obyčejných Afghánců připustila i kancléřka.

Kvůli zprávě rezignovali už dva lidé

Jungova hlava není první, kterou americko-německý letecký úder ze 4. září setnul. O místo už včera přišel generální inspektor armády Wolfgang Schneiderhan, podobně dopadl i státní tajemník na ministerstvu obrany Peter Wichert.

Útok v afghánské provincii Kunduz nařídil německý velitel Georg Klein. Vojáci zaútočili na dvě cisterny, které unesli povstalci z Talibanu. Podle pozdějšího vyšetřování NATO si akce vyžádala životy 142 lidí, včetně až 40 civilistů.

Včera odtajněné video z vojenského letounu navíc dokazuje, že velitel zásahu nemohl rozlišit, jestli pálí po radikálech z Talibanu nebo civilistech, kteří se seběhli k uvízlé cisterně pro palivo.

Skandál zasáhl německou politiku v nejméně vhodný čas, protože se v zemi, která má v Afghánistánu třetí největší kontingent ze všech zemí, právě diskutuje o vyslání dalších posil do země.

NĚMCI V AFGHÁNISTÁNU

Německo má v současnosti v Afghánistánu 4 245 vojáků a po USA a Británii třetí největší kontingent v tamní misi NATO (ISAF). Ačkoli je mise mezi Němci nepopulární, s výjimkou postkomunistické Levice v zásadě podporu ostatních parlamentních stran. (autor: ČTK)

Autoři: ,


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.