Hrabě, jehož celé jméno zní Ottomar Rodolphe Vlad Dracula princ Kretzulesco, se za vysoké podpory tamních volených vůdců snaží o opětovné začlenění celé vesnice Schenkendorf s 1200 obyvateli do "Drakulova království".
"Povedeme svou bitvu za nezávislost, co nám budou síly stačit," řekl Drakula, kterého v roce 1990 čtyři roky před svou smrtí formálně adoptovala Katarina Olympia princezna Kretzulesco Caradjaová, Drakulův přímý potomek.
"Myslíme to smrtelně vážně," prohlásil dědic transylvánského prince z 15. století, jehož vláda inspirovala irského romanopisce 19. století Brama Stokera k napsání slavného románu Drakula.
"Máme dost státu pracujícího proti nám a nikoliv pro nás. Jejich mentalitou je 'Ne, to nebude fungovat. Ne, to nemůžeme udělat. Ne, to není dovoleno'."
Žádní byrokraté, daně do 20 procent
Drakula, který využil svého proslulého jména k založení prosperujícího restaurantu a zahradní pivnice ve svém panství 60 kilometrů jižně od Berlína, hlásá, že v jeho království nebudou žádní byrokraté a maximální výška daně nepřekročí 20 procent.
"Chceme vytvořit místo, kde si lidé budou moci užívat života, kde se budou moci smát a bloumat městem s úsměvem na rtech, místo aby se kabonili," řekl. "Dost bylo půtek, dost bylo byrokracie a frustrace."
Braniborská vláda bere království jako žert
Spolková země Braniborsko stále ještě bere vyhlášení nezávislosti jako žertovnou záležitost, přestože Drakula nechal na silnici vedoucí k jeho hradu vyvěsit oficiálně vyhlížející nápis "Drakulovo království".
Jednašedesátiletý Drakula začal také tisknout kaštanově hnědé pasy, zdobené modro-černo-žlutým křížem rodu Kretzuleskových. Dumá rovněž nad návrhem poskytnout lidem odjinud šanci zakoupit si "čestné občanství".
Pokročil už i v plánech na vydání vlastních poštovních známek a automobilových poznávacích značek. Najal si dokonce poradenskou společnost, aby mu pomohla uvést jeho království na trh, ačkoliv prozatím prý rozhodně nepomýšlí na vytvoření měny, která by konkurovala euru. "Právní důvody," vysvětlil.
Centrem bude hrad z 19. století
Centrem nezávislého státu by se měl stát "Drakulův hrad" se 46 místnostmi, třípodlažní dům z andezitu z 19. století, který se jen pramálo podobá hrůzu nahánějícímu středověkému hradu jeho obávaného rumunského jmenovce.
Drakula vytvořil stínovou vládu a do prezidentského křesla hodlá posadit starostu Schenkendorfu, zatímco pro sebe zvolil funkci "zmocněnce království".
Pořád je tu ještě česnek, říká ministr
Braniborský ministr vnitra Jörg Schönbohm podnítil celou rebelii vydáním pokynu nutícího Schenkendorf ke splynutí se sedmi dalšími nedalekými vískami. Tento krok podnikl především proto, aby se snížily státní náklady.
"Snad se dá hrabě Drakula přesvědčit argumentem, že vyhlášení království je v rozporu s ústavou," prohlásil Schönbohm poté, co se ocitl tváří v tvář výzvě, která vyvolala mediální mumraj. "A pokud by to neúčinkovalo, ještě je tu česnek."
Drakula se dal slyšet, že ho plán "česnekové obrany" nikterak nepobavil. "Političtí vůdcové by neměli vypouštět z úst takové přihlouplé komentáře," kontroval.
Je to vážné, odpovídá drakulův ministr
Příkaz z braniborské metropole Postupimi k vytvoření jediného velkého města s 8700 obyvateli vyvolal v regionu, zvláště pak v Schenkendorfu, bouřlivý odpor.
Podle Lutze Krauseho, schenkendorfského vicestarosty a designovaného ministra vnitra království možná Drakulova iniciativa začala jako legrace, později však začala žít vlastním životem.
Krause, částečně politik a majitel tamní energetické společnosti, připouští, že myšlenka vytvoření nezávislého Drakulova království uprostřed východního Německa je spíše turistickou atrakcí než skutečnou hrozbou pro stát. Trvá však na tom, že kampaň za nezávislost obce není rozhodně k smíchu.
Drakula vydělává na svém jméně
Hrabě Drakula se v minulosti často pokoušel upoutat pozornost na užitečné záležitosti pomocí svého nezvyklého jména.
Na svém panství hostil například festival dárců krve německého Červeného kříže. Jednotlivé akce, jichž se účastnily tisíce dárců, kteří darovali dohromady více než 3000 litrů krve, zahajoval vstáváním z rakve.
Shromažďoval také peníze na charitu pro sirotčince v Rumunsku. Na jeho panství se konaly i středověké rytířské turnaje. Na jídelníčku jeho restaurantu se objevují mimo jiné Drakulovy párky plněné česnekem a krvavě rudý šnaps.
Drakula se narodil v západním Berlíně jako Ottomar Berbig a vyučil se pekařem. S potěšením vypráví příběh o tom, jak přišel ke svému proslulému jménu.
Nechal pekařiny a stal se v západním Berlíně starožitníkem. Jednoho dne v roce 1978 vstoupila do jeho obchodu postarší žena, která chtěla prodat rodinné cennosti. Starožitník a princezna Kretzulesco Caradjaová si padli do oka a stali se přáteli. Ona ho pak pozvala do Paříže, aby se seznámil s ostatními členy rodiny.
"Řekla, že vypadám rumunsky," vzpomíná Drakula. Později se mu svěřila, že rodina nemá žádného dědice po meči, který by nesl dál rodinné jméno, a řekla mu, že se ho rozhodla adoptovat. "Je to jméno, které nemůžete zapomenout," říká Drakula.
