Tebartzi-van Elstovi, kterého papež František loni kvůli skandálu s biskupským sídlem dočasně zbavil vykonávání úřadu, a tehdejšímu generálnímu vikáři biskupství Franzi Kasparovi se podle listu podařilo vytvořit systém utajených postupů, jenž špičkám diecéze umožnil v církevním komplexu nerušeně budovat a plnit četná biskupova zvláštní přání.
Náklady na stavbu se tak navýšily z původních 5,5 milionu eur (150 milionů Kč) na oficiálních 31 milionů (850 milionů Kč). Podle médií však mohou nakonec dosáhnout až 40 milionů eur (1,1 miliardy Kč).
Hybnou silou těchto machinací byl podle vyšetřovatelů generální vikář Kaspar, všechny klíčové dokumenty ale nesou podpis i Tebartze-van Elsta. Nadaci založil v roce 1949 tehdejší limburský biskup Ferdinand Dirichs. Každý zaměstnanec katolického vyznání na území diecéze do ní měl odvádět jeden svůj hodinový plat na podporu chudých rodin s mnoha dětmi. Nadace už v současnosti nebyla aktivní.
Mluvčí limburského biskupství nechtěl s ohledem na probíhající vyšetřování zprávu komentovat. Stejně reagovalo také státní zastupitelství v Limburgu, které už několik měsíců prověřuje podezření, zda se Tebartz-van Elst nedopustil zpronevěry. Podle Süddeutsche Zeitung vyšetřování komise německé biskupské konference nejspíš nepřinese žádné důkazy, kvůli nimž by duchovní, médii přezdívaný "biskup luxusu", mohl skončit před soudem.
Podle mnichovského listu by komise měla svou závěrečnou zprávu předložit předsedovi biskupské konference, freiburskému arcibiskupovi Robertu Zollitschovi tuto středu. Magazín Der Spiegel dokonce uvedl, že ve stejný den by ji měl dostat také papež František. Mluvčí biskupské konference tuto informaci však podle agentury DPA popřel. S odevzdáním zprávy se podle něj počítá do konce příštího týdne.
