Předpis z dílny německého ministerstva dopravy zakazuje „silně zahalující závoje nebo masky“, a to s cílem umožňovat snadnější rozpoznání totožnosti řidičů s ohledem na automatizované dopravní kontroly.
Plánovaný zákaz se týká masek a závojů, které zakrývají „celý obličej nebo jeho podstatné části“. Povoleny zůstávají klobouky, čepice nebo šátky, tedy pokrývky hlavy, které nechávají obličej odhalený, stejně jako třeba masopustní líčidla nebo sluneční brýle. Ale třeba v nikábu, obličej zahalujícím oděvu žen z menšinových ortodoxně muslimských komunit - už si za volant sednout nepůjde.
Součástí chystaného zpřísnění pravidel silničního provozu má být také například tvrdší postih za používání mobilního telefonu nebo tabletu při řízení.
V Německu dosud nebylo zakázáno například nošení burek a nikábů, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku nebo úzký průhled pro oči. Pro jejich zákaz nošení na veřejnosti se ale už vyslovila německá kancléřka Angela Merkelová a v květnu byl schválen zákon, který to zapovídá německým úřednicím a členkám armády.
V Dánsku končí zákon z roku 1683
I u severního souseda Německa podnikají nyní krok, který aktuálně zřejmě potěší odpůrce islámu, i když není namířen výhradně proti muslimské víře, jako spíš ve prospěch svobody slova.
Dánský parlament totiž v pátek zrušil málo využívaný zákon proti náboženskému rouhání. Skončí tak proces proti muži, jenž před dvěma lety spálil korán. Postižitelné nicméně zůstávají výroky a činy, které ohrožují nebo ponižují skupiny osob kvůli jejich vyznání.
Převážně luteránské, avšak přísně sekulární Dánsko bylo jedinou skandinávskou zemí, která měla zákon proti blasfemii. Ten umožňoval za veřejné tupení či zesměšňování náboženství uložit až čtyřměsíční trest vězení nebo peněžitou pokutu.
Poslanci podporující zrušení zákona „nevěří, že mají existovat zvláštní pravidla chránící náboženství,“ uvedl parlament na svém webu. „Náboženství nesmí diktovat, co je povolené a co zakázané veřejně říci,“ citoval server The Local poslance, jenž zrušení zákona navrhl.
Normu přijatou v roce 1683 úřady využívaly jen zcela výjimečně. Naposledy byl na jejím základě letos v únoru obžalován 42letý muž, který na facebooku v prosinci 2015 zveřejnil video, jak na své zahradě pálí svatou knihu muslimů.
Předtím byl zákon uplatněn v roce 1971, kdy soud potrestal dva zaměstnance veřejnoprávního rozhlasu za odvysílání písně zesměšňující křesťanství. V roce 1946 dostali pokutu dva lidé, kteří na maškarním bále prováděli falešné křty. V roce 1938 usvědčil soud z rouhání čtyři osoby, které vylepovaly antisemitské plakáty.
Zákon se stal předmětem veřejné debaty také v roce 2006, kdy státní zastupitelství odmítlo vznést obžalobu v souvislosti s uveřejněním karikatur islámského proroka Mohameda v největším dánském deníku Jyllands-Posten. Tyto karikatury přitom vyvolaly protesty muslimů po celém světě a Saúdská Arábie kvůli nim odvolala svého velvyslance v Dánsku.
