Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Merkelová musí spojit nespojitelné. Německo čeká dlouhá cesta ke koalici

  15:47aktualizováno  15:47
Německo čeká v následujících týdnech složitá cesta k sestavení funkční vlády. Angela Merkelová stojí před nelehkým úkolem. Musí dojednat partnerství stran, které v uplynulých letech nedokázaly najít společnou řeč. V krajním případě zemi hrozí předčasné volby. Menšinová vláda nepřichází v úvahu.

Angelu Merkelovou čekají složitá koaliční vyjednávání. | foto: Profimedia.cz

Nedělní parlamentní volby v Německu postavily Angelu Merkelovou před obtížný úkol. Stačí se podívat na počet mandátů, jež šestice stran, která se do parlamentu dostala, po volbách obdržela.

Křesťanští demokraté (CDU/CSU) ukořistili v Bundestagu 246 křesel, sociální demokraté (SPD) 153, krajněpravicová Alternativa pro Německo (AfD) 94, liberální Svobodná demokratická strana (FDP) 80, postkomunistická Levice 69 a Zelení 67. Příliš prostoru pro koaliční manévrování tedy vítězná strana v 709členném parlamentu nemá.

24.září 2017 v 19:22, příspěvek archivován: 26.září 2017 v 14:52

Only 2 coalitions are possible in Germany Grand coalition – but SPD wants to be in opposition And 'Jamaica' https://t.co/vn2aAppCe5 https://t.co/6FhgKjx3Iy

Protože všechny strany odmítají spolupráci s AfD, připadají v úvahu pouze dvě varianty. Pokračování dosavadní velké koalice CDU/CSU a SPD, nebo spojení partaje Merkelové s FDP a Zelenými. 

Předseda SPD Martin Schulz krátce po ohlášení výsledků voleb prohlásil, že jeho strana odchází do opozice. Velkou koalici odmítl. Merkelová však jednání se sociálními demokraty stále nepovažuje za vyloučené.

Volby v Německu vyhrála Merkelová s CDU. Slaví i krajně pravicová AfD

SPD však ze svého postoje zřejmě necouvne. Nejpravděpodobnější variantou je tedy Jamajka, jak se v německých sdělovacích prostředcích přezdívá koalici CDU/CSU, Zelených a FDP. Partnerství tří stran se na první pohled může jevit jako bezproblémové. Stačí však zabrousit do programů jednotlivých partají a je zřejmé, že jednání budou obtížná. Ne náhodou se na celostátní úrovni tato koalice nikdy nezrodila, připomíná server Politico.

Problémem jsou zejména rozdíly v otázkách migrace. CDU odmítá ustoupit ze své vstřícné uprchlické politiky. Je proti stanovení horní hranice udělených azylů. Zároveň chce však prosadit rozšíření seznamu takzvaných bezpečných zemí, jejichž obyvatelé by ztratili právo na udělení azylu. Partaj Merkelové také v rámci programu slibuje efektivnější vracení neúspěšných žadatelů. Týkat by se to mělo i Afghánců.

KOMENTÁŘ: Německou politikou se prohnal vítr, který zpřevracel, co se dalo

U Zelených se pohled na migrační politiku liší jen v některých oblastech, které však mohou být při koaličních jednáních klíčové. Zelení například zcela odmítají deportace do krizových oblastí i jakékoli zpřísnění azylové politiky. Naopak prosazují, aby úspěšní žadatelé o azyl mohli do Německa přivést i své rodiny. Zároveň by azylanti mohli mít podle plánů Zelených dva i více pasů.

FDP rovněž odmítá horní hranici pro přijímání uprchlíků. Běženci z oblastí válečných konfliktů bych však podle svobodných demokratů měli v Německu zůstat pouze do té doby, než v jejich vlasti skončí boje. Rovněž podporují deportace těch, kteří nemají nárok na azyl.

Životní prostředí a boj o ministerstva

Lepší není situace ani v otázkách životního prostředí. Zelení také požadují konec využívání uhlí do roku 2030. CDU/CSU přesné datum nikdy neuvedla, FDP naopak ve svém programu uvádí, že „konec fosilních paliv není otázkou blízké budoucnosti“. FDP má rovněž pochybnosti o snahách francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o hlubší integraci eurozóny. Merkelová s jeho plány sympatizuje.

Ošemetné by bylo rovněž obsazování jednotlivých ministerstev. Největší boj by se patrně strhl o ministerstvo financí, které aktuálně drží Wolfgang Schäuble z CDU. Svobodní demokraté však naznačili, že klíčové ministerstvo by rádi řídili oni. Jasnou shodu žádná ze tří stran nenajde i v minoritnější problematice, jakou je legalizace marihuany pro rekreační užívání. FDP a Zelení jsou pro legalizaci, CDU/CSU se však staví proti.

Jak se na Jamajku v čele Bundestagu dívá veřejnost? Průzkum veřejnoprávní televize ARD uvádí, že za dobrou tuto variantu považuje 57 procent dotázaných. Velkou koalici CDU/CSU a SPD podporuje jen 31 procent.

Nekonečná vyjednávání s nejistým výsledkem

Otazník visí také nad tím, jak dlouho budou trvat jednání o vytvoření koalice. Zcela jistě se nebudou počítat na dny, ale spíše týdny či měsíce. Debatování po posledních volbách zabralo celých 86 dní, a to se jednalo o koalici pouhých dvou stran – CDU/CSU a SPD. Nejrychleji sestavili Němci koalici po volbách v letech 1998 a 2002, kdy jim vyjednávání zabrala jen třicet dní. V obou případech se jednalo o vládu SPD se Zelenými.

Německé parlamentní volby

Ještě před formálním jednáním partají absolvují straničtí lídři takzvané Sondierungsgespräche, tedy předběžné debaty, kde si „oťukají“ případné koaliční partnery. Plnohodnotná jednání by následně měla uzavřít koaliční smlouva, kterou musí schválit všechny strany.

Pokud skončí koaliční jednání krachem, ústava dovoluje vítězné straně zformovat menšinovou vládu, která by o parlamentní většinu bojovala při každém hlasování. Merkelová už tuto variantu odmítla a Německu slíbila silnou a stabilní vládu. Podobný pohled má i veřejnost. Z průzkumu ARD je patrné, že při neúspěšných koaličních jednáních by si 65 procent dotázaných přálo nové volby. Pro vznik menšinové vlády, která v Německu nemá žádnou tradici, by bylo jen 26 procent dotázaných.

Důležitým datem pro jednání je 15. říjen, kdy se odehrají zemské volby v Dolním Sasku. Do té doby se jen těžko strany pustí do koaličních jednání, byť Merkelová prohlašuje, že diskusi by ráda započala už nyní. Zemské volby mohou být další ranou pro SPD, za kterou bude post dolnosaského ministerského předsedy obhajovat Stephan Weil. Pokud neuspěje, předseda strany Schulz zřejmě bude čelit výzvám k odstoupení.

Hlavní hráči koaličních jednání

Hlavní slovo bude mít v koaličních jednání mimo kancléřky Merkelové několik dalších politiků. Mužem číslo jedna je výše zmíněný Schäuble. Pětasedmdesátiletý politik je populární zejména u konzervativnějšího křídla CDU a podle politologů bude klíčovou postavou při dojednávání kompromisů mezi CDU, FDP a Zelenými. 

Hořký výsledek a krok zpět. Proti AfD je třeba bojovat, píše německý tisk

V závěsu za ním je lídr Křesťansko-sociální unie Bavorska Horst Seehofer. CSU je sesterskou partají CDU. Příští rok ji čekají zemské volby. Po nedělním volebním neúspěchu se strana pokusí vybojovat zpět konzervativní voliče, kteří přešli k AfD (CSU v Bavorsku v nedělních volbách ztratila 10,5 procent oproti volbám v roce 2013).

Už nyní se hovoří o tom, že Seehofer bude tlačit na zavedení horního limitu pro příjem běženců, který CDU odmítá. Seehofer po volbách čelí také výzvám k rezignaci. K odstoupení ho tlačí jedno okresní a jedno místní sdružení CSU. Přidal se i první zemský poslanec strany Alexander König. „Potřebujeme jiného lídra kandidátky pro zemské volby,“ nechal se slyšet.

Nejsilnější figurou Zelených zřejmě bude bývalý stranický lídr Jürgen Trittin, který zastupuje radikálnější křídlo strany. Schäuble svého času prohlásil, že právě kvůli Trittinovi zkrachovala koaliční jednání mezi CDU/CSU a Zelenými v roce 2013. Pokud se Trittin nyní postaví proti „Jamajce“, bude mít vedení strany problém. Už krátce po volbách prohlásil, že „CDU musí více dbát na životní prostředí, FDP musí být více sociální a CSU více liberální“.

AfD po volbách zachvátily vnitřní spory, stranu opouští šéfka Petryová

Hlavní slovo u FDP bude mít předseda Christian Lindner, který stranu vyvedl z krize. Pokud SPD opustí opoziční choutky, klíčový pro stranu podle politologů nebude předseda Schulz, ale aktuální ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Bývalý předseda strany v předvolební kampani prohlašoval, že Merkelová je dobrou kancléřkou do té doby, dokud má za sebou SPD.

Do sestavení nové koalice či případného zformování menšinové vlády zůstává u kormidla Německa současný kabinet. Po podepsání koaliční smlouvy přijde čas na volbu kancléře. Prezident Frank-Walter Steinmeier nejprve se stranami projedná navrhované kandidáty, následně formálně oznámí svou volbu Bundestagu. S největší pravděpodobností to bude opět současná kancléřka Merkelová. Její čtvrtý mandát nakonec potvrdí hlasování Spolkového sněmu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Satelitní snímek hurikánu Ophelia v 21 hodin UTC (23 hodin SELČ) 15. října 2017.
Ophelia má v Irsku na svědomí tři mrtvé, tisíce lidí jsou bez elektřiny

Bouře Ophelia, která v pondělí dorazila k Britským ostrovům, již zasáhla plnou silou Irsko. Doposud si vyžádala tři lidské životy. Silný vítr vyvracel stromy a...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Hladoví medvědi napadají na Sachalinu lidi. Zabili už dva muže

Nadměrný rybolov a nedostatek potravy vyhánějí medvědy na ruském ostrově Sachalin do měst a vesnic. Šelmy jsou stále agresivnější a zabily už dva lidi. Na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.