Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přistěhovalce v Německu ohrožuje chudoba, téměř třetina se o práci neuchází

  11:58aktualizováno  12:45
Přistěhovalci v Německu častěji nemají práci, mají nižší mzdy a jsou více ohroženi chudobou než rodilí Němci. V úterý to uvedli zástupci Spolkového statistického úřadu a Berlínského centra pro výzkum společnosti. Velký problém s nezaměstnaností mají podle nich především uprchlíci z Iráku a Sýrie, kteří loni přišli do země.

Migranti v Berlíně čekají na registraci (5. února 2016) | foto: Reuters

Zatímco mezi rodilými Němci je míra nezaměstnanosti jen čtyři procenta, u lidí přistěhovaleckého původu je dvojnásobná. Za problematické označili zástupci statistického úřadu i to, že 29 procent imigrantů se o práci vůbec neuchází, což znamená, že se buď vzdělávají, nebo starají doma o rodinu. U rodilých Němců je tento podíl jen 20 procent.

Velký počet nezaměstnaných je mezi běženci z Iráku a Sýrie, kteří do Německa přišli během loňského roku. Na jednoho nezaměstnaného Iráčana loni připadal jeden pracující, u Syřanů to byli více než dva nezaměstnaní na jednoho pracujícího. Proti roku 2011 se podíl nezaměstnaných Iráčanů a Syřanů výrazně zvýšil, přitom v celém Německu míra nezaměstnanosti klesla.

Průměrný plat přistěhovalců: přes 50 tisíc korun

Lidé přistěhovaleckého původu mají také v průměru nižší mzdy. Průměrný čistý měsíční příjem rodilých Němců činí 2 235 eur (60 400 korun), mezi přistěhovalci je to 2 000 eur (54 000 korun). Nejnižší mzdy pobírají přistěhovalci ze zemí z východní části Evropské unie, kteří vydělávají průměrně 1790 eur měsíčně (48 400 korun).

Nutno podotknout, že statistika nezahrnuje pouze migranty, kteří loni do Německa přišli po takzvané balkánské trase, ale také potomky gastarbeiterů z druhé poloviny dvacátého století.

Údaje o průměrném měsíčním příjmu výrazně zvyšují lidé z jiných částí světa, kteří do země mnohdy přijeli již za konkrétní - a finančně zajímavou - pracovní nabídkou. Ve statistice figurují třeba i čeští lékaři, kterých je v Německu už přes tisíc (psali jsme o tom zde).

Statistika zahrnuje gastarbeitery, Evropany i etnické Němce

Vzhledem k nižším mzdám a častější nezaměstnanosti jsou přistěhovalci častěji ohroženi chudobou, což platí zejména ve vyšším věku. Téměř čtvrtina imigrantů ve věku mezi 50 a 64 lety žije v chudobě, u rodilých Němců to je 11 procent. Chudoba ohrožuje třetinu přistěhovalců starších 65 let, mezi Němci je to 12 procent.

Lidí přistěhovaleckého původu, tedy imigrantů a jejich dětí, žije v Německu 16,4 milionu, tedy zhruba pětina celkové populace země. Největší skupinu mezi nimi, která má 5,9 milionu obyvatel, tvoří lidé, kteří přišli v 50. a 60. letech do Německa pracovat, a jejich potomci.

Statistiky zahrnují také čtyři miliony etnických Němců, kteří se v 80. a 90. letech vystěhovali ze zemí střední a východní Evropy. Asi 2,6 milionu jsou občané zemí EU, kteří využívají možnosti volného pohybu osob.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Migrační kvóty se nedaří plnit, řízení proti Česku je v další fázi

Evropská komise posunula ve středu do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že tyto země nedodržují své právní povinnosti v...  celý článek

Prvomájové demonstrace ruské komunistické strany v Moskvě (1. května 2017)
Staň se veganem, demonstroval Rus. Soud mu napařil vysokou pokutu

Být veganem v Rusku, to je skoro mučednictví. Důkazem je osud Rostislava Čebotareva, kterého ve středu v Moskvě odsoudili k pokutě ve výši 15 000 rublů (asi 5...  celý článek

Migranti hází policistům zpět kouřové granáty (22. října 2016).
Policie bezdůvodně užívá pepřový sprej, hájí ochránci migranty v Calais

Ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch obviňují francouzskou policii, že proti migrantům v Calais používá bez rozmyslu pepřový sprej. Oslovení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.