Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nezvládneme to, bojí se německá spisovatelka, která pomáhá uprchlíkům

  14:44aktualizováno  14:44
Pro spisovatelku Katju Schneidtovou je pomoc běžencům každodenní samozřejmostí. Přesto po roce, kdy do Německa přišlo více než milion lidí, došla k nepříjemnému závěru. Tenhle úkol Německo nemůže zvládnout.

Běženci čekají v Berlíně na registraci (1. února 2016) | foto: Reuters

Doprovází běžence na úřady a k lékařům, vyplňuje s nimi nejrůznější žádosti nebo jim pomáhá hledat bydlení. Po roce došla spisovatelka Katja Schneidtová k závěru: Tohle nezvládneme.

Stejný název dala i své nejnovější knize, v níž popisuje své zkušenosti od loňska, kdy do Německa dorazilo více než jeden milion běženců, i rozčarování nad tím, jak odlišná jsou jejich očekávání na jedné straně a nevyhovující integrační politika vlády na straně druhé.

„Nestačí prostě od běženců očekávat, že přijmou naši kulturu, způsob života a ústavu, protože to vše je v mnoha ohledech s islámem neslučitelné,“ píše Schneidtová, která loni za své úsilí integrovat běžence do společnosti dostala ocenění spolkové země Hesensko. Počínání kancléřky Angely Merkelové považuje za naivní a imigrační politiku za nedostačující a nepřehlednou.

„Islám do Německa nepatří“

Schneidtové je 45 let, žije v malém městě v Hesensku a nejrůznějším uprchlíkům dobrovolně pomáhá už od roku 1999, kdy do Německa přicházeli běženci z bývalé Jugoslávie.

Německá spisovatelka Katja Schneidtová.

Německá spisovatelka Katja Schneidtová.

V osmnácti se zamilovala do Turka a tím pro ni začala tříletá noční můra, jak sama období soužití se svým bývalým partnerem nazývá. I o tom napsala knihu – Uvězněna v rodné zemi, kde popisuje paralelní společnost německých muslimů. Tehdy také konvertovala k islámu. Tato autobiografie se v roce 2011 tři měsíce držela na seznamu bestsellerů časopisu Spiegel. Předloni vyšla také v českém překladu.

Dnes Schneidtová, která má na kontě více než desítku knih, říká: „Islám není s německou kulturou kompatibilní. A jen tak tvrdit, že islám k Německu patří, je jen prázdné gesto, kterým se nic nevyřeší.“ Naráží tím na jiný výrok kancléřky Merkelové, která zopakovala dřívější slova někdejšího prezidenta Christiana Wulffa o tom, že islám patří do Německa. I název knihy – Nezvládneme to – přímo odkazuje na větu, kterou Angela Merkelová v kritických situacích opakuje: „Wir schaffen das,“ tedy „Zvládneme to“.

Problém s rovnoprávností žen

Problém je podle Schneidtové také v tom, že běženci přicházejí ze zemí a kultur, v nichž mají ženy výrazně menší práva než v Německu. „V jednom nedávném rozhovoru kancléřka odpovídala na otázku, jak se s tímto problémem vyrovnat a jak by si zrovnoprávnění a integraci těchto žen představovala. Prý se toho dosáhne prostřednictvím integračních kurzů, které by měly povinně navštěvovat ženy i muži,“ píše Schneidtová v kapitole o „falešné toleranci“.

Fotogalerie

Integrační kurzy v současnosti zahrnují 600 hodin výuky němčiny a 60 hodin určených k vysvětlení toho, jak německá společnost funguje. Schneidtová je sice nepovažuje za příliš účinné, ale větší problém vidí v tom, že část migrantů je nebude chtít navštěvovat.

„Většina žen, které sem přicházejí, prostě nedostane od mužů povolení se kurzů zúčastnit. V oficiálních dokumentech se to pak zapíše do kolonky „péče o děti“ nebo „zdravotní důvody“, vykresluje v knize své zkušenosti z praxe Schneidtová. Právě to je podle ní i příčinou toho, že se mnohé imigrantky ani po deseti letech života v Německu stále nenaučily jazyk.

„Stát se musí starat víc“

Schneidtová je členkou SPD a v letošních komunálních volbách ve svém domovském Büdingenu, malém městě o 20 tisících obyvatelích, za socialisty i kandidovala. V Büdingenu funguje jedno zařízení pro první příjem běženců a k tomu tři ubytovny. Euforie z loňského roku, kdy Němci na nádražích běžence vítali jako hrdiny, je však pryč. Němci podle Schneidtové už také trochu otupěli: buď jsou pro uprchlíky, nebo proti. Nic mezi oběma póly podle ní neexistuje.

Schneidtová soudí, že běženci měli nerealistická očekávání a teď jsou zklamaní, že život v Německu není tak bezstarostný, jak si představovali. Nečeká tu na ně dobře placená práce, vlastní auto ani dům. Žádný ráj s vysokým životním standardem plný technických vymožeností.

Liší se i jejich společenská očekávání. Autorka popisuje například hádku v ubytovně, po níž jeden ze zaměstnanců skončil v nemocnici. Na otázku, proč azylant muže napadl, dostala stručnou odpověď: neprojevil mu prý dostatek respektu.

Schneidtová se snaží navrhnout i řešení. Stát by podle ní měl zajistit mnohem více zaměstnanců, kteří se o nově příchozí budou alespoň několik prvních měsíců starat – celé úsilí nemůže stát jen na neplacené práci dobrovolníků, jejichž vůle pokračovat upadá. Říká také, že je třeba důsledně u příchozích vyžadovat dodržování práv žen, protože v tomto ohledu je islám v rozporu s německými zvyky. K tomu musí stát zajistit dostatek bydlení, práce a psychologů. I když autorka ze své zkušenosti dodává, že většina z těch, s nimiž se během posledního roku setkala, traumatizována není.

Svou knihou se Schneidtová pro mnohé může ocitnout mezi pravicovými extremisty. „Předstírat, že ten problém neexistuje, by ale bylo ještě horší,“ vysvětluje.

Autoři:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.