„Musíme přistoupit k nové orientaci naší politiky vůči Turecku,“ uvedl ve čtvrtek ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel, který ve středu kvůli novému napětí v německo-tureckých vztazích přerušil svou dovolenou. Gabriel se podle svých slov na nutnosti změny ve vzájemných vztazích s Ankarou dohodl s kancléřkou Angelou Merkelovou i s předsedou sociální demokracie Martinem Schulzem.
Německo dosud na eskalaci ve vztazích s Tureckem reagovalo s rozvahou a čekalo, že Ankara „opět přijde k rozumu“, uvedl Gabriel. Dočkalo se ale jen nových zklamání, dodal.
Proto se ministerstvo rozhodlo mimo jiné zpřísnit doporučení pro Němce cestující do Turecka - ať turisty či podnikatele. Ankara podle Gabriela často brání v poskytnutí konzulární pomoci zadrženým německým občanům. Podle Gabriela „každému německému občanovi“ dnes hrozí, že ho v Turecku potká stejný osud jako zadržené aktivisty.
Zpřísnění varování pro německé občany cestující do Turecka by mohlo výrazně zasáhnout tamní ekonomiku, která se potýká s odlivem turistů. Loni jich do země dorazilo nejméně za posledních devět let. Němci představují asi 15 procent všech turistů přijíždějících do Turecka. Gabriel ve čtvrek rovněž oznámil, že Berlín přehodnotí politiku státních garancí exportních a investičních projektů německých firem v Turecku.
Vládní politiku podpořli i představitelé byznysu. Podle obchodní komory DIHK si lze jen těžko představit, že by německé společnosti mohly vzhledem k horšícím se vztahům v Turecku investovat. „Od neúspěšného pokusu o puč je mezi německými firmami znatelná nejistota,“ uvedl pro Reuters představitel DIHK Volker Treier.
Mluvčí německé vlády později potvrdil, že Angela Merkelová sdílí Gabrielův názor nutnosti přijmout vůči Turecku oznámená opatření. Kancléřka je podle mluvčího Steffena Seiberta považuje za „nutná a nevyhnutelná“. Mluvčí tureckého prezident Recepa Tayyipa Erdogana Gabrielovo prohlášení označil za nešťastné. Motivováno podle něj bylo hlavně „vnitřní politikou“ Německa, kde se na konci září budou konat parlamentní volby.
Spiegel: Ankara chce uprchlé vojáky
Aktuální napětí v německo-tureckých vztazích vyvolalo úterní zadržení šesti bojovníků za lidská práva včetně Němce, Švéda a ředitelky organizace Amnesty International v Turecku Idil Eserové. Turecko zadržené viní z podpory terorismu. Německá vláda ve středu kvůli tomu Ankaře pohrozila mimo jiné pozastavením unijní pomoci se zvládáním migrační krize. Gabriel si ve středu předvolal velvyslance Ankary v Berlíně.
Podle čtvrtečního prohlášení turecké diplomacie byla reakce německých úřadů „přímým zásahem do turecké justice“ a komentáře Berlína „překročily hranici“.
Německý bulvární deník Bild, který se odvolává na diplomatické kruhy, dnes napsal, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce zadržované bojovníky za lidská práva vyměnit za bývalé příslušníky turecké armády, kteří požádali v Německu po loňském zmařeném převratu o azyl. Už před časem údajně Erdogan navrhl podobnou výměnu dvou bývalých generálů za německo-tureckého dopisovatele deníku Die Welt Denize Yücela, kterého Ankara drží ve vyšetřovací vazbě od února.
Klerik Gülen připustil setkání s pučistou. Nic to neznamená, brání se |
Gabriel ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že mu není známo, že by Turecko oficiálně nabídlo Německu takový „handl“. „Četl jsem to jen v novinách,“ řekl. Podle serveru Spiegel Online zadržely turecké úřady od loňského zmařeného převratu v Turecku 22 německých občanů. Řada z nich měla stejně jako Yücel dvojí občanství a devět je stále ve vězení.
Turecké úřady v souvislosti s pokusem o puč z 15. července 2016 zadržely už asi 50 000 lidí, vyšetřování jich ale čelilo více než 150 000. Zhruba 145 000 státních zaměstnanců, pracovníků bezpečnostních složek a vysokoškolských pedagogů přišlo o práci kvůli údajnému napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování puče.
