Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou „naši“ Turci loajální Berlínu, nebo Ankaře? ptá se německý tisk

  16:51aktualizováno  16:51
Německá média a politici řeší, zda jsou Turci žijící v Německu loajální spíše ke spolkové republice, nebo k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Na konci července podpořily desítky tisíc Turků v ulicích Kolína nad Rýnem zásah Erdogana proti pučistům.

Demonstrace Turků v Kolíně nad Rýnem. Na bezpečnost v centru města dohlíží 2 700 policistů (31. července 2016) | foto: Reuters

V Německu žije zhruba 2,8 milionu obyvatel s tureckými kořeny. Většina z nich - 1,5 milionu - má jen turecké občanství, kolem 800 tisíc má německou státní příslušnost a asi 530 tisíc má občanství obou států. Právě kolem Turků s dvojím občanstvím se debata v posledních dnech točí.

Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má i Turky žijícími v Německu velmi silnou podporu. Při posledních parlamentních volbách v Turecku v listopadu 2015 se jich pro AKP vyslovilo 59,7 procenta z 570 tisíc hlasujících. To je dokonce vyšší procento, než Strana spravedlnosti a rozvoje získala v samotném Turecku, kde pro ni hlasovalo přes 49 procent voličů.

Fotogalerie

Ještě výrazněji se náklonnost německých Turků projevila po nezdařeném pokusu o puč z poloviny července, po němž Erdogan zahájil sérii čistek v armádě, státní správě i médiích. Někteří z německých komentátorů a politiků si proto kladou otázku, na čí straně zdejší Turci vlastně jsou.

„Které zemi, které vládě patří loajalita protestujících s tureckými kořeny, kteří šli v Kolíně demonstrovat za prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana? Dále se musíme ptát: jaké politické ideály mají lidé, kteří oslavují hlavu státu, která využije puče jako příležitosti k tomu, aby masovým zatýkáním, zabavováním soukromého majetku a zákazy cestování otřásla základy pluralismu, tolerance, svobody vyjadřování a demokracie?“ ptá se komentátor stanice Deutsche Welle Kersten Knipp.

Loajalita Turků musí patřit především Německu, uvedl poslanec

„Občané s tureckými kořeny, kteří zde žijí, se musejí držet našeho práva a našich zvyklostí. Jejich loajalita musí patřit především Německu,“ vyjádřil své přesvědčení šéf poslanců největší parlamentní frakce CDU Volker Kauder, který s obavami pozoruje pokusy turecké vlády a AKP ovlivňovat německé Turky.

Pochybnosti vyjadřují němečtí politici, včetně zástupců sociální demokracie nebo zelených, zejména k působení organizace Ditib, která zastřešuje kulturní a náboženské spolky berlínských muslimů tureckého původu. Ditib by podle nich měl dát najevo svou samostatnost. Není možné, aby skrze tuto organizaci zatahoval Erdogan svou politiku do německých mešit, míní.

Část komentátorů, včetně Knippa nebo komentátora časopisu Spiegel Jakoba Augsteina, došla k závěru, že je v důsledku aktuálního vývoje na čase zrušit možnost dvojitého občanství pro německé Turky.

Že by se příslušný zákon v brzké době měnil, ale nepovažuje za pravděpodobné odborník na německo-turecké vztahy z Německé společnosti pro zahraniční politiku Kristian Brakel. „To, co se teď vyštrachalo, je politikum,“ řekl Brakel s tím, že mu to přijde absurdní. Debata o loajalitě občanů s tureckými kořeny mu dokonce připomíná 20. a 30. léta minulého století, kdy se v Německu řešilo, zda jsou státu dostatečně loajální zde žijící Židé.

„Je možné být nespokojený s vlivem, který má turecká vláda na německé Turky,“ souhlasí sice Brakel, zrušení dvojího občanství ale podle něj není cesta, jak věc řešit. „Důležité je, zda lidé dodržují zákony. Jestli jim stát přijde dobrý, nebo špatný, do toho nikomu nic není,“ míní.

Demonstrace v Kolíně nad Rýnem na podporu Erdogana (31. července 2016):

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.